Použití odposlechů v dalších trestních řízeních
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 109/2014 zabývá možností použití odposlechů v jiném trestním řízení, než v rámci něhož bylo původně nařízeno, a to mj. s ohledem na novelizaci § 88 odst. 1 trestního řádu, jenž vymezuje trestnou činnost pro kterou lze odposlechy nařídit.
Policista byl vyšetřován ve věci podezření z účasti na zločinném spolčení a v rámci vyšetřování mu byly odposlouchávány telefony. Ačkoliv se nepodařilo zločinné spolčení ani jinou trestnou činnost podezřelých osob prokázat, bylo v odposlechu zaznamenáno s případem nesouvisející zneužití pravomoci veřejného činitele a podplácení. Na základě těchto odposlechů bylo pak zahájeno trestní stíhání týkající se těchto trestných činů. Klíčovou otázkou se pak stalo, zda lze odposlechy použít i v tomto jiném trestním řízení.
Podmínkou pro to, aby mohl být odposlech užit jako důkaz, musí být nejprve splněno, že se řízení vede pro trestný čin, který je uveden v § 88 odst. 1 trestního řádu. Toto ustanovení však bylo k 1.1.2012 (tj. v době mezi pořízením odposlechu a zahájením trestního stíhání) novelizováno a změna spočívala v rozšíření výčtu trestných činů, kvůli kterým lze odposlech nařídit. Logickou obranou tedy bylo poukázat na to, že pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele nebylo možné před 1.1.2012 odposlech nařídit a jde tedy o důkaz pro tento trestný čin nepoužitelný. Nejvyšší soud se k této námitce postavil tak, že nelze zaměňovat podmínky, za kterých je možné vydat příkaz k odposlechu, s podmínkami, za kterých je možné tento důkaz užít; a pro užití důkazu platí právní úprava účinná v době, kdy se důkaz provádí.
Další obrannou námitkou bylo, že řízení, v němž byly odposlechy nařízeny, již bylo pravomocně skončeno (odložením). K tomu Nejvyšší soud konstatoval, že obsah záznamu odposlechů slouží jako podklad pro další vedení trestního stíhání, v němž teprve jsou skutečnosti, které jsou v odposleších zaznamenány, prověřovány a objasňovány. Proto použití odposlechů jako důkazu v jiné trestní věci nemůže bránit skutečnost, že řízení, ve kterém byly odposlechy povoleny, se již nevede, nebo že právní kvalifikace, která vedla k povolení odposlechů, se na základě provedeného dalšího dokazování neprokázala a obviněný nebyl takovým trestným činem vůbec uznán vinným.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery



