Úvěrový podvod - zavinění ke škodnému následku

Pokud obžalovaný pomáhá se získáním nepravdivých, fingovaných a padělaných podkladů s vědomím jejich uplatnění při žádosti o bankovní úvěr, pak je přinejmenším srozuměn s rizikem, že úvěr pachatelem nebude splácen. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, 5 To 42/2015

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie

Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, 5 To 42/2015

Odvolací soud v tomto případě dává za pravdu státnímu zástupci a jeho právní konstrukci ohledně subjektivní stránky skutkové podstaty úvěrového podvodu. Stíhané osoby „vyráběly“ různá potvrzení o příjmu, falšovaly faktury za nikdy neodvedené práce a podobně, aby těmito dokumenty podporovaly žádosti dalších osob o bankovní půjčky. Soud prvého stupně zpochybnil jejich zavinění k výši škody, kterou měli způsobit přímí pachatelé trestné činnosti, a dospěl k závěru, že skutky jsou již promlčené.

Na základě stížnosti obžaloby stížnostní senát konstatuje, že pokud někdo pro jiného obstarává řadu nepravdivých, fingovaných, padělaných a podobných podkladů a s vědomím jejich uplatnění v rámci úvěrového smluvního vztahu, pak se zároveň rozumí, že si přinejmenším musí být vědom rizika, že úvěr pachatelem nebude splácen, že pachatel – který se neštítí za účelem dosažení úvěru užít neautentických dokumentů, který by na úvěr bez podvodu zřejmě nedosáhl, jinak by zajisté podvádět nepotřeboval – dost možno ani nemá v úmyslu úvěr splácet, resp. toho ani objektivně nemůže být schopen. Spoluzapříčinění a spoluzavinění škodného následku osobami jednajícími tak, jak je obviněným kladeno za vinu, je dostatečně nasnadě.

Pokud se snad nalézacímu soudu jeví, dodává stížnostní soud, že v popisu skutku (jak vyjádřen v tzv. skutkových větách obžaloby) nebyla dost explicitně vyjádřena tzv. subjektivní stránka, pak – pokud bude vina prokázána – soudu nic nebrání v případném výraznějším vystižení či upřesnění popisu skutku ve skutkové větě rozsudku oproti obžalobě.

Taková změna v popisu skutku za účelem dílčí nápravy formulační nedotaženosti v tzv. skutkové větě výroku obžaloby, aniž by přitom došlo ke změně ve skutkových zjištěních či ke změně v totožnosti skutku, je v plném souladu s  rozhodovací praxí soudů i s judikaturou vyšších soudů, podle níž je na místě odstraňovat v průběhu trestního řízení případné nedostatky jeho předchozích fází, pokud spočívají např. v ne dosti jasném, výstižném či úplném popisu skutkových okolností, jež jsou významné pro dané rozhodnutí z hlediska právního posouzení inkriminovaného jednání, zvláště i pokud jde o okolnosti tvořící tzv. subjektivní stránku. Tím spíše mohou formulační změny, upřesnění či doplnění skutkových vět činit nalézací soudy oproti obžalobě. 

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu