Zrušení předkupního práva k nemovitostem k 1.7.2020
Předkupní právo k nemovitostem bude od 1. 7. 2020 (až na jedinou výjimku) zrušeno. Na začátku dubna (3. 4. 2020) prezident republiky podepsal novelu občanského zákoníku, díky které dojde s účinností od 1. 7. 2020 ke zrušení předkupního práva ostatních spoluvlastníků nemovité věci.
Předkupní právo existovalo v českém právním řádu do roku 2014. S příchodem „nového“ občanského zákoníku však bylo (až na pár výjimek) zrušeno, následně bylo do občanského zákoníku navráceno v roce 2018. Důvodem byl nátlak spoluvlastníků nemovitostí, kteří chtěli mít možnost ovlivnit, s kým budou nemovitost spoluvlastnit. Zvolená právní úprava však nakonec způsobila vlastníkům nemovitostí mnoho potíží, zejména při převodech bytových jednotek, se kterými funkčně souvisely podíly na garážích nebo např. na sklepních prostorech. Pokud jste v posledních dvou letech prodávali byt v bytovém domě, ke kterému patřilo garážové stání, určitě s námi budete souhlasit. Prodávající doposud byli nuceni řešit prodej bytu s garážovým stáním tak, že podíl na nebytovém prostoru – garážovém stání, museli nabídnout ostatním spoluvlastníkům v domě. Hodnota prodávaného bytu samozřejmě v případě uplatnění předkupního práva jiným spoluvlastníkem často výrazně klesla.
Novelou občanského zákoníku se tedy od července 2020 vracíme k právní úpravě, která platila v letech 2014-2017. Pokud jste podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, nemusíte při prodeji nebo darování svůj podíl na nemovitosti žádnému ze spoluvlastníků již nabízet. Předkupní právo bude stále platné pouze v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit - pokud jste nemovitost např. zdědili, budete mít tuto povinnost jen 6 měsíců od vzniku spoluvlastnictví. Po uplynutí 6 měsíců již nemovitosti ostatním spoluvlastníkům nemusíte nabízet ke koupi.
Zrušení předkupního práva je účinné až od 1. 7. 2020, do konce června proto platí stávající pravidla pro předkupní právo. Z tohoto důvodu doporučujeme, abyste s prodejem bytu, ke kterému patří garážové stání nebo jiný nebytový prostor, případně s jinými potenciálně problematickými převody nemovitostí počkali na účinnost novely zákona.
Další články
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.
