Novela zákona umožňuje nepodat informace o krizových řešeních
Praha 19. října (ČTK) - Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona, na základě které by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy zveřejněné na webu vlády dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně. Proti formulaci vnitra se však na serveru iROZHLAS.cz vyslovil spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.
Ministerstvo připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Tento krizový stav by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti takovou pravomoc nemá. Mírnější stav mohou vyhlašovat pouze kraje. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by však byl v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav. K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v letošním roce.
Krizový zákon upravuje podrobnosti stavu nebezpečí, a to především, která práva a svobody lze v době stavu nebezpečí omezit a které povinnosti lze uložit. Vymezuje také postavení Ústředního krizového štábu a “upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím”. Podle vnitra v současnosti nelze odmítnout žádosti o informace užívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení s tím, že je žadatel použije v rozporu se zákonem nebo že jsou způsobilé ohrozit bezpečnostní zájmy státu.
Stát podle ministerstva dostává dotazy na krizové plány i ochranu kritické infrastruktury. Často ale slouží k řešení soukromých zájmů tazatele - k žalobám či k závěrečným vysokoškolským pracím. “Žadatel o informace není ani povinen svou žádost ve větší míře odůvodnit,” uvedlo vnitro. Nově by tak neměly být poskytovány informace, “jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti”.
Podle Kužílka je ale chystaná formulace příliš vágní. “Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,” řekl serveru iROZHLAS.cz.
Kužílek uvedl, že úřady volných formulací budou zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. “Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním,” sdělil serveru. V návrhu zákona se totiž rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.
Další články
Lidé se loni více obraceli na finančního arbitra, řešit začal dvakrát víc sporů
Praha 3. května (ČTK) - Lidé se loni opět víc obraceli se stížnostmi na finančního arbitra. Nárůst počtu zahájených sporů byl meziročně víc než dvojnásobný. Arbitr zahájil loni 12.050 řízení, o rok dřív to bylo 5683 řízení. Na nárůstu se nejvíc podílely spory ze spotřebitelských úvěrů.
EK žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu
Brusel/Praha 29. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Evropský parlament schválil nová pravidla na ochranu psů a koček
Štrasburk (Francie) 28. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy, zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích.
Od stavebního zákona po AI: 14. ročník Kongresu Právní prostor byl zahájen
V Seči u Chrudimi byl v úterý zahájen 14. ročník odborného kongresu Právní prostor. Akce, která se i letos soustředí na aktuální změny v legislativě a digitalizaci, hostí přes 150 účastníků a 16 přednášejících z řad justice, advokacie i akademické sféry.
Vláda schválila novelu chemického zákona, zpřísní kontrolu zubního amalgámu
Praha 27. dubna (ČTK) - Výrobci a dovozci zubního amalgámu budou mít povinnost hlásit jeho množství státu, plyne z novely chemického zákona, kterou dnes schválila vláda.



