Nový stavební zákon: v jaké podobě míří do Senátu?
Návrh nového stavebního zákona a s ním související změnový zákon schválila Poslanecká sněmovna ve středu 26. května ve třetím čtení.
Zákon prošel v podobě, která ruší současné stavební úřady na obcích a krajích a zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Sjednocení stavebních úřadů může současně přispět k jednotnosti a větší předvídatelnosti výkladu stavebních předpisů. Zásadní podmínkou je přechod dostatečného počtu kvalifikovaných úředníků a celkové organizační zajištění fungování nové soustavy ze strany státu.
Návrh zákona dále zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady “zvláštních postupů”. Odvolací úřad už nebude v řízeních podle nového stavebního zákona oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností, což povede ke zkrácení celkové doby řízení.
Integrace rozhodování je méně důsledná
Pod nové stavební úřady má přejít řada kompetencí dnešních dotčených orgánů spolu s příslušnými úředníky, což podle kritiků návrhu povede, spolu s tlakem na rychlost rozhodování, ke snížení ochrany veřejných zájmů. Toto riziko mohly snížit pozměňovací návrhy týkající se posílení postavení jednotlivých úředníků jako “odborných garantů” v oblastech jejich specializace, které jsme ve Frank Bold Advokáti připravili. Ty však bohužel ve Sněmovně neprošly.
Integrace je ve Sněmovnou schváleném návrhu zákona méně důsledná, než byla v původní verzi návrhu. Některá závazná stanoviska zůstávají samostatná a vůbec se neintegrují tzv. provozní povolení. Samostatná zůstávají i rozhodnutí o nakládání s vodami podle vodního zákona.
Jaké jsou schválené změny v návrhu zákona?
Z velkého množství podaných pozměňovacích návrhů prošly obecně spíše ty méně zásadní. Za významné lze považovat doplnění definice tzv. modrozelené infrastruktury jako nástroje lepšího hospodaření s vodou ve městech. Cílem úpravy je stanovení obecných požadavků na využívání prvků modrozelené infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, zejména v souvislosti s podmínkami pro vymezování veřejných prostranství, případně i v požadavcích na výstavbu pro vhodné druhy staveb.
Za pozitivní změny dále považuji mj.:
- zavedení, byť nezávazných, lhůt v územním plánování
- možnost zajištění napojení pozemku na veřejnou komunikaci přes sousední pozemek formou věcného břemene
- povinný elektronický stavební deník u staveb v režimu veřejných zakázek
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



