Participace zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností je povinná již od ledna 2019!
Dne 14. 1. 2017, jak jsme již dříve avizovali, vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.
Na koho se úprava vztahuje?
Pro začátek můžeme s určitostí říci, že povinná participace zaměstnanců se bude vztahovat na akciové společnosti s dualistickým uspořádáním řízení společnosti, které měly k 14. 1. 2017 více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru. Dále můžeme konstatovat, že se povinná participace nevztahuje na společnosti s ručením omezeným, a to i v případě, že společnost má zřízenou dozorčí radu. Co se zastoupení zaměstnanců ve správní radě monistické akciové společnosti týče, názory odborníků se rozcházejí a existují argumenty pro obě varianty, které případně velmi rádi prodiskutujeme.
Do kdy se musí společnost podřídit?
Společnosti, na které se povinná participace zaměstnanců vztahuje, mají povinnost do 14. 1. 2019 nejen upravit stanovy společnosti tak, aby byly v souladu s diskutovanou novelou ZOK, ale i zajistit, že již k tomuto datu bude v souladu s touto novelou i složení dozorčí rady (tedy platně zvolen člen dozorčí rady volený zaměstnanci).
Co když kodeterminaci akciová společnost nezavede?
Rejstříkový soud vyzve akciovou společnost k nápravě a při jejím nesjednání může být krajní sankcí až zrušení společnosti. Nutno však dodat, že k takové situaci by nemělo dojít v případě, že společnost učinila všechny nezbytné kroky k zavedení participace zaměstnanců, nicméně např. z důvodu neúčasti zaměstnanců ve volbách ke zvolení nového člena dozorčí rady nedošlo.
Jaké kroky je tedy potřeba učinit?
- svolání a řízení valné hromady schvalující nutné změny stanov včetně návrhu změn stanov;
- příprava interních předpisů (volebních řádů);
- samotná organizace voleb;
- následný zápis změn do obchodního rejstříku.
Vedle provedení shora naznačených změn analyzujeme a realizujeme pro klienty i alternativní řešení tak, aby se na příslušnou akciovou společnost novela ZOK neaplikovala. S ohledem na rychle se blížící zákonný termín již skutečně důrazně nedoporučujeme s realizací výše uvedeného, ať již v jakékoliv formě, vyčkávat.
Další články
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
