Mgr. David Neveselý

V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML[2] směrnici[3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).

Vláda v květnu schválila usnesení o vymezení rodinných podniků. V návaznosti na nově zakotvenou definici, které v České republice odpovídá bezmála milion subjektů, byly začátkem listopadu představeny konkrétní rámce programů podpory rodinných firem.

Za necelých šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku, který do našeho právního systému svěřenské fondy nově přinesl, vzniklo v České republice téměř 2000 svěřenských fondů. Přitom počet nově vzniklých svěřenských fondů v posledních měsících a letech roste v řádu desítek až stovek procent.

Poprvé v české historii došlo k zakotvení definice rodinné obchodní korporace a rodinné živnosti. V květnu tohoto roku Vláda ČR schválila usnesení o vymezení rodinných podniků v České republice.

Dne 14. 1. 2017, jak jsme již dříve avizovali, vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.

V  dnešní době narážíme na situaci, kdy vlastník prosperující obchodní společnosti (podnikání) nemá komu předat její řízení. Děti nemají o  převzetí společnosti zájem, anebo nemají dostatečné vzdělání, znalosti či zkušenosti, aby tuto společnost mohly dále úspěšně vést a  spravovat.

V rámci tohoto článku bude věnována pozornost rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 30. 1. 2018 ve věci sp. zn. 5 Afs 60/2017. Jedná se o důležité rozhodnutí k určení, nakolik správce daně nese důkazní břemeno v případě uplatnění nároku na odpočet od daně z přidané hodnoty („DPH“) ohledně existence nebo neexistence povědomosti subjektu o domnělém podvodu.

Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.

Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vzniká i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vzniká povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniká právo do Evidence nahlížet.

Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost poslední části novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“) a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících („Zákon o veřejných rejstřících“), která zavádí zejména evidenci svěřenských fondů („Evidence“). Vzhledem k tomu, že uvedená novela přináší značné změny režimu fungování svěřenských fondů, doporučujeme se s ní blíže seznámit.

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se ve světle intenzivní diskuze, která byla v posledních týdnech vedena zejména v médiích, pro české podnikatele jeví jako natolik významné, že jsme se rozhodli stručně shrnout základní informace na toto téma v tomto článku.

Na sklonku roku 2016 vstoupila v platnost historicky první „technická“ novela zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku (a některých dalších souvisejících zákonů). Z pohledu svěřenských fondů je nejzásadnější novinkou povinná evidence svěřenských fondů, která se zřizuje k 1. 1. 2018.

Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku („Zákon o prokazování původu majetku“). Nová právní úprava se promítla zejména do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který byl rozšířen o celou řadu ustanovení posilujících pravomoci správce daně a stanovujících povinnosti poplatníka při prokazování původu příjmů, resp. nárůstu jmění.

Na první pohled by se mohlo zdát, že rodinný holding je výsadou pouze některých forem rodinného podnikání od určité velikosti a pro mnohé zbytečným luxusem. Skutečností však je, že rodinný holding je poměrně jedinečným a flexibilním nástrojem nabízejícím řadu výhod jak pro zakladatele, tak pro ostatní členy rodiny. Principy, na nichž je postaven, jsou navíc známy – a to bez nadsázky – po staletí. Nepochybně se tak nejedná pouze o aktuálně populární produkt, ale o komplexní a univerzální řešení ne nepodobné řadě historických institutů (jako je např. nedíl, šlechtický standard nebo trust), které prošly důkladným testem času.

Od 1. 10. 2015 nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích, která na několika místech zpřísňuje postihování přestupků. Nejvýraznější dopad bude mít zejména na řidiče, kteří se dopustí dopravního přestupku – lhůta pro projednání jejich prohřešku je totiž novelou prodloužena až na dva roky. Jejím cílem je účinněji postihovat řidiče, kteří se projednání přestupku v původně roční lhůtě v hojné míře bránili obstrukcemi.