Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Zákon zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat výše uvedeným zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. V případě, že zaměstnanci využijí této možnosti, mohou si našetřit peněžení prostředky pro předdůchodový a důchodový věk. Zákon zároveň zmírnil časové podmínky pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek.

Oznámení zaměstnance

Je třeba upozornit, že zaměstnavatelé nemají automatickou povinnost začít zaměstnancům přispívat. Tato povinnost vzniká teprve na základě oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.

Zaměstnanec musí v rámci oznámení uvést, na jaký penzijní produkt má zaměstnavatel přispívat (označení penzijní společnosti a číslo účtu, případně další nezbytné údaje pro zaplacení jako například variabilní symbol).

Informační povinnost

Aby se zaměstnanci o svém nároku a nutnosti požádat o povinní příspěvek dozvěděli, zavedl Zákon informační povinnost zaměstnavatelů.

Informace musí být písemná a musí být poskytnuta všem zaměstnancům, jichž se právo na povinný příspěvek týká. Zaměstnavatel v ní musí informovat o nároku na povinný příspěvek a o tom, jak lze nárok na povinný příspěvek uplatnit. Písemná forma zahrnuje také elektronickou podobu. V případě, že zaměstnavatel informuje zaměstnance elektronicky, musí zajistit, aby si mohl zaměstnanec informaci uložit a vytisknout.

Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit dříve, než začne zaměstnanec rizikovou práci vykonávat. V případě, že zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti Zákona již rizikovou práci vykonává, je zaměstnavatel povinen splnit tuto povinnost do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti Zákona, tedy do 16. 1. 2026.

Výše povinného příspěvku

Výše povinného příspěvku je Zákonem stanovena na 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Rozhodné období je kalendářní měsíc.

Za směnu se pro účely Zákona považuje směna v délce 8 hodin. Rizikovou směnou je ta, v níž zaměstnanec vykonává rizikovou práci alespoň po její převážnou část. Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.

V této souvislosti je třeba upozornit, že důvodová zpráva Zákona výslovně počítá s tím, že zaměstnavatel může splnit povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který do účinnosti Zákona platit dobrovolně v rámci sjednaného nebo stanoveného benefitu. Je tedy možné, že zaměstnanec, který má nárok na povinný příspěvek, bude dostávat stejný příspěvek, jako zaměstnanec, který nárok na povinný příspěvek nemá (případně zaměstnavatel bude pouze doplácet část povinného příspěvku do 4% vyměřovacího základu, pokud je dobrovolně poskytovaný příspěvek nižší).

Riziková práce

Pro účely povinného příspěvku pak rizikovou prací není každá práce rizika, ale pouze ta, která je zařazena do třetí kategorie, a to pouze pro faktory vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.

Práce zařazená do čtvrté kategorie do „rizikové práce“ pro účely povinného příspěvku nespadá, a to proto, že jde o doplnění systému zavedeného s účinností od 1.1.2025 v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie.