Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří
Dne 1.1.2026 nabyl účinnosti zákon č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který byl přijat za účelem zlepšení zajištění zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek.
Zákon zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat výše uvedeným zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. V případě, že zaměstnanci využijí této možnosti, mohou si našetřit peněžení prostředky pro předdůchodový a důchodový věk. Zákon zároveň zmírnil časové podmínky pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek.
Oznámení zaměstnance
Je třeba upozornit, že zaměstnavatelé nemají automatickou povinnost začít zaměstnancům přispívat. Tato povinnost vzniká teprve na základě oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.
Zaměstnanec musí v rámci oznámení uvést, na jaký penzijní produkt má zaměstnavatel přispívat (označení penzijní společnosti a číslo účtu, případně další nezbytné údaje pro zaplacení jako například variabilní symbol).
Informační povinnost
Aby se zaměstnanci o svém nároku a nutnosti požádat o povinní příspěvek dozvěděli, zavedl Zákon informační povinnost zaměstnavatelů.
Informace musí být písemná a musí být poskytnuta všem zaměstnancům, jichž se právo na povinný příspěvek týká. Zaměstnavatel v ní musí informovat o nároku na povinný příspěvek a o tom, jak lze nárok na povinný příspěvek uplatnit. Písemná forma zahrnuje také elektronickou podobu. V případě, že zaměstnavatel informuje zaměstnance elektronicky, musí zajistit, aby si mohl zaměstnanec informaci uložit a vytisknout.
Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit dříve, než začne zaměstnanec rizikovou práci vykonávat. V případě, že zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti Zákona již rizikovou práci vykonává, je zaměstnavatel povinen splnit tuto povinnost do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti Zákona, tedy do 16. 1. 2026.
Výše povinného příspěvku
Výše povinného příspěvku je Zákonem stanovena na 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Rozhodné období je kalendářní měsíc.
Za směnu se pro účely Zákona považuje směna v délce 8 hodin. Rizikovou směnou je ta, v níž zaměstnanec vykonává rizikovou práci alespoň po její převážnou část. Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.
V této souvislosti je třeba upozornit, že důvodová zpráva Zákona výslovně počítá s tím, že zaměstnavatel může splnit povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který do účinnosti Zákona platit dobrovolně v rámci sjednaného nebo stanoveného benefitu. Je tedy možné, že zaměstnanec, který má nárok na povinný příspěvek, bude dostávat stejný příspěvek, jako zaměstnanec, který nárok na povinný příspěvek nemá (případně zaměstnavatel bude pouze doplácet část povinného příspěvku do 4% vyměřovacího základu, pokud je dobrovolně poskytovaný příspěvek nižší).
Riziková práce
Pro účely povinného příspěvku pak rizikovou prací není každá práce rizika, ale pouze ta, která je zařazena do třetí kategorie, a to pouze pro faktory vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.
Práce zařazená do čtvrté kategorie do „rizikové práce“ pro účely povinného příspěvku nespadá, a to proto, že jde o doplnění systému zavedeného s účinností od 1.1.2025 v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie.
Další články
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?




