Revoluční změny v elektronickém doručování pracovněprávních dokumentů: Co přinesla novela zákoníku práce 2023
Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny v oblasti elektronického doručování pracovněprávních dokumentů. Tato modernizace otevírá dveře pro jednodušší a efektivnější uzavírání dokumentů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a to bez nutnosti složitých uznávaných elektronických podpisů, a konečně umožňuje moderním společnostem provést dlouho požadovanou digitalizaci HR procesů.
Tento článek se zaměřuje na podepisování a doručování pracovněprávních dokumentů z pohledu zaměstnavatele, a to elektronicky prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (např. e-mailem) a prostřednictvím datových schránek.
Elektronické doručování před novelou zákoníku práce
Možnost elektronického doručování pracovních smluv, výpovědí či dalších důležitých dokumentů byla teoreticky zahrnuta do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) ještě před novelou, ovšem praktické využití této možnosti bylo vzhledem k některým těžkopádným pravidlům velmi omezené.
Podle znění účinného do 30. 9. 2023, pokud chtěl zaměstnavatel zaměstnanci elektronicky doručit dokumenty uvedené v § 334 odst. 1 zákoníku práce,[1] musel zaměstnavatel takovou písemnost podepsat uznávaným elektronickým podpisem; k účinnému doručení ale nedošlo, pokud zaměstnanec převzetí písemnosti do 3 dnů od jejího odeslání nepotvrdil, a to datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance.[2]
Situace se však zásadně změnila s účinností novely zákoníku práce č. 281/2023 Sb., která elektronické doručování výrazně usnadňuje a zmodernizuje.
Způsoby elektronického doručování po novele zákoníku práce
Od 1. října 2023 je elektronické doručování dokumentů vztahujících se k pracovněprávním otázkám výrazně jednodušší – odpadá povinnost podepisovat listiny uznávaným elektronickým podpisem a nepotvrzení převzetí písemnosti nevede k neúčinnosti jejího doručení. Naopak v případě platného dojití může zaměstnavatel počítat s doručením nejpozději v den fikce doručení.
Novela rovněž zjednodušuje doručování prostřednictvím datové schránky.
Dokumenty doručované elektronicky dle zákoníku práce je možné rozdělit do 3 kategorií:
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.



