Specialista na veřejné zakázky Kateřina Koláčková: Nový Zákon o veřejných zakázkách vyzkouší morálku celého národa
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.
Jaké zásadní změny očekáváte od nového zákona o zadávání veřejných zakázek?
Z hlediska změn se domnívám, že dojde k celkovému zrychlení procesu zadávání veřejných zakázek. Zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel nebude povinen posuzovat všechny nabídky, ale bude moci posuzovat pouze vítěznou nabídku. Přičemž tento krok může učinit až po samotném hodnocení nabídek. Což znamená reálně zkrácení celého řízení v řádech týdnů.
Dalšími změnami, které můžeme zmínit, jsou:
- není povinnost hodnotících komisí (povinnost až od hodnoty veřejné zakázky 300 mil. Kč bez DPH)
- neexistuje povinnost vyloučení za mimořádně nízkou nabídkovou cenu
- Možnost vyloučení uchazeče, se kterým má zadavatel špatnou zkušenost (např. uplatnění náhrady škody, reklamační řízení apod.)
Změn je celá řada. Je nutné si uvědomit, že hovoříme o novém zákoně, nikoliv o nějaké dílčí změně či novele.
Budou předpokládané změny, resp. nové znění zákona, přínosem nebo budou spíše působit komplikace?
Celý nový zákon bude zkouškou morálky českého národa. Spousta pravidel je uvolněných a v některých případech se domníváme, že až příliš. Obávám se, že prvopočáteční nadšení z „jednoduchosti“ vystřídá vystřízlivění v podobě prvních odvolání ze stran uchazečů a následného přezkumu ÚOHS.
Schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek se hodně zdrželo. Jaké komplikace může podle vás způsobit pozdější schválení zákona pro jeho „uživatele“?
Prodlevy z hlediska schvalování způsobí na straně zadavatelů situaci, kdy bude docházet k předzásobení, tzn. vypsání co největšího počtu zakázek dle „staré“ legislativy, aby zadavatelé získali následně rezervu pro nastudování nového zákona a pravidel.
Pozdější schválení zákona bude mít vliv na Českou republiku ohledně čerpání evropských prostředků, ale z hlediska praktického to bude dopad spíše pozitivní díky dostatečnému prostoru pro nastudování a připravení kvalitních metodik apod.
Kolik času budou mít uživatelé na přípravu a je tato doba dostatečná na to, aby se zákon mohl bez větších problémů realizovat v praxi?
Již nyní probíhá řada školení, diskuzí a konferencí k nově připravovanému zákonu, kde se mohou posluchači dozvědět alespoň hrubý obrys nového zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci třetího čtení nového zákona byl zamítnut návrh na zkrácení legisvakanční lhůty, zůstane zadavatelům i ostatním účastníkům dostatečný časový prostor pro nastudování nové legislativy. Bude se jednat o tři měsíce, pokud nedojde k nějaké nečekané změně v rámci Senátu.
Další články
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.




