Stalking (nebezpečné pronásledování) – část I.
Stalker nebezpečně pronásledující svou oběť. Co vše si lze pod stalkingem představit?
Trestný čin, konkrétně přečin nebezpečného pronásledování byl zaveden do našeho právního řádu s účinností od 1. 1. 2010 novým trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb.. Širší veřejnosti je spíše znám pod anglickým pojmem stalking, který původně označoval v řeči lovců stopování a přiblížení se k lovené zvěři. Toto označení ve své podstatě výstižně shrnuje jak záměr pachatele, tak pocity oběti tohoto trestného činu. Od té doby se výklad nebezpečného pronásledování díky četné judikatuře poměrně ustálil a byla vyřešena řada souvisejících otázek, zejména jakým způsobem vymezit hranici závažnosti jednání pachatele, tedy kdy je již na místě posuzovat pronásledování osoby jako trestný čin.
Vzhledem k šíři této problematiky bude pojednání rozděleno do více článků, přičemž v této první části se budu zabývat základním vymezením a některými znaky tohoto trestného činu.
Pojem nebezpečného pronásledování
Přečinu nebezpečného pronásledování se dle ustanovení § 354 trestního zákoníku[1] dopustí ten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a tímto jednáním v něm vzbudí důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.
Je možno se setkat také s definicí pojmu stalking, obvykle používané zejména v odborné psychiatrické a psychologické literatuře, dle které se jím rozumí obsesivní fixace známého nebo neznámého pachatele na určitou osobu, kterou pak obtěžuje systematicky a úporně nevyžádanou a nechtěnou pozorností. Pachatel pronásleduje vyhlédnutou oběť dopisy, telefonicky, SMS zprávami či vtíráním do její blízkosti[2].
Zajímavé je zařazení tohoto trestného činu mezi trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, do podskupiny trestných činů narušujících lidské soužití. Dle zákonodárce je důvodem tohoto zařazení zájem na ochraně nerušeného lidského soužití, což potvrdila i judikatura[3]. Konkrétně je předmětem ochrany tělesná a duševní integrita, osobní svoboda a soukromí každého jedince.
Nebezpečné pronásledování v sobě zahrnuje několik zásadních pojmových znaků, které musí být jednáním pachatele naplněny a k nimž se postupně judikatura vyjadřovala:
- dlouhodobé pronásledování,
- prováděné v taxativně vymezených formách jednání,
- způsobilost jednání vzbudit důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých[4].
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.



