Články s tagem: územní samospráva

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákonné úpravy v podobě tzv. „dluhové brzdy“ a „dluhového stropu“, týkající se hospodaření územních samosprávných celků.

Praha 19. března (ČTK) - Sdružení místních samospráv se příliš nezamlouvá poslední návrh na zmírnění zákona o střetu zájmů pro obecní politiky, jak jej projednává Sněmovna. ČTK to po dnešním semináři v dolní komoře řekl předseda sdružení Stanislav Polčák. Sdružení stále přednost variantě, podle níž by majetková přiznání politiků menších obcí byla v centrálním registru přístupná jen na základě individuální žádosti.

Účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je umožnit veřejnosti realizovat právo na informace ve vztahu k orgánům státní správy a územní samosprávy. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na poskytování informací o platech zaměstnanců těchto orgánů. To ovšem neplatí absolutně, protože informace o platu zaměstnance jsou osobním údajem a tím pádem podléhají jisté ochraně.

PRAHA, 9. března 2017 - Protiústavní, diskriminační a ochromující investice obcí a krajů. Takový je podle tří čtvrtin senátorů a zástupců samospráv zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zasahuje do Ústavou garantovaného práva územně samosprávných celků samostatně hospodařit s vlastním rozpočtem. Většina představitelů horní komory Parlamentu se spolu se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR obrátila na Ústavní soud. Spornou část zákona o rozpočtové odpovědnosti požadují zrušit.

Podrobnosti participace městských částí na územním plánování upravuje pro každé statutární město jeho statut, přičemž omezení participace nad rámec statutu činí přijatou územně plánovací dokumentaci neplatnou.

Předně bych rád představil organizaci, jež zde zastupuji. Jde o Svaz měst a obcí České republiky, dobrovolnou, nepolitickou organizaci, jejímž cílem je hájit zájmy měst a obcí České republiky, a to od těch největších, až po nejmenší. Svaz má 2600 členů. Největším je hlavní město Praha, nicméně drtivou většinou členů tvoří obce, kterých je ve Svazu zhruba 2000, přičemž asi 1000 obcí má maximálně 500 obyvatel.

V rámci právní poradny, kterou provozuje Oživení již pátým rokem, jsme se rozhodli komunikovat s aktivními občany a zastupiteli i jinak než z pohodlí naší kanceláře. Letos poprvé jsme na jaře a na podzim cestovali po republice a snažili se pomoci přímo na místě.

Na začátku svého článku bych se s Vámi rád podělil o tři krátké příběhy. Následně se dozvíte, co mají společného a čím se liší.

V rámci tohoto článku se zabýváme problematikou exekucí obcí, resp. měst, tedy samosprávných celků, a to ze dvou pozic. První je daleko častější, tzn. obec v pozici věřitele oprávněného v exekuci - tou jsme se zabývali již v první části článku. Druhá pozice je samozřejmě opačná, což se také někdy stává – obec se ocitne na druhé straně barikády, je v pozici dlužníka, proti kterému je vedena exekuce. A o tom již dnes.

V rámci tohoto článku se budeme zabývat problematikou exekucí obcí, resp. měst, tedy samosprávných celků, a to ze dvou pozic. První je daleko častější, tzn. obec v pozici věřitele oprávněného v exekuci. Druhá pozice je samozřejmě opačná, což se také někdy stává – obec se ocitne na druhé straně barikády, je v pozici dlužníka, proti kterému je vedena exekuce.

Předminulý týden se objevila zpráva, že nejvyšší státní zástupce podal dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze Pivovaru Náchod. Dovolání směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým zprostil někdejšího náchodského starostu Oldřicha Čtvrtečku obžaloby z toho, že se při prodeji městského podílu v Pivovaru Náchod, a.s., dopustil trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele.