Zápisky z bezkorupčních cest
V rámci právní poradny, kterou provozuje Oživení již pátým rokem, jsme se rozhodli komunikovat s aktivními občany a zastupiteli i jinak než z pohodlí naší kanceláře. Letos poprvé jsme na jaře a na podzim cestovali po republice a snažili se pomoci přímo na místě.
Společně s advokátem spolupracujícím s Oživení jsme jeli na místa, kam nás pozvali lidé, které znepokojuje dění v jejich obci nebo chtějí něco změnit k lepšímu. S podzimní mobilní právní poradnou jsme od pondělí 12. října do pátku 16. října 2015 najezdili více jak 1000 km! Zkušenost je to skvělá a v tomto textu bychom chtěli shrnout to, s jakými problémy jsme se setkali nejčastěji.
Nejprve je třeba říci, že základním ukazatelem toho, jak zastupitelstva fungují, je schopnost komunikace mezi opozičními a koaličními zastupiteli navzájem, resp. mezi radnicí a občany. V obcích, kde si opozice a koalice nedokáže přijít na jméno, je často každá rada marná. Bohužel.
Vůbec nejčastějším dotazem je pak něco ve smyslu: „Mohou si toto (na radnici) vůbec dovolit?“ Otázka míří na právo na samosprávu, které vychází především z čl. 101 Ústavy ČR, z Evropské charty místní samosprávy a ze zákonů o územních samosprávách. Právo na samosprávu je zásadní pro pochopení fungování samosprávných celků vůbec. Zahrnuje v sobě totiž i právo na přijímání hloupých, nekvalitních a neodůvodněných rozhodnutí. Toto způsobuje často velké zklamání tazatelů, kteří doufají, že jim poradíme, jak nějaké špatné rozhodnutí zvrátit. S těmi však často nelze nic dělat.
Na podzimní Bezkorupcetour jsme měli možnost navštívit jak malé obce, tak statutární města. Zastupitelé a aktivní občané ve všech městech měli jedno téma společné, a to právo na informace. Byť v podstatě všichni, se kterými jsme se setkali, již znali zákon o svobodném přístupu k informacím nebo právo zastupitele na informace, zajímali se především o rozsah tohoto práva. Informovali jsme tedy zejména o tom, jak o informace efektivně žádat a prosadit se proti odporu z radnice. Pro zastupitele pak bylo velice užitečné vědět o rozsudku Nejvyššího správního soudu, který určil zákon o svobodném přístupu k informacím jako subsidiární procesní normu k právu na informace podle zákona o obcích. To znamená, že pokud se zastupitel k informaci nedostane, může využít odvolání, stížnosti nebo správní žaloby podle zákona o svobodném přístupu k informacím, byť s tímto výslovně zákon o obcích nepočítá.
S právem na informace souvisely i časté dotazy v menších obcích na zápisy z jednání zastupitelstev. Obzvláště v obcích, kde se dostávají jejich představitelé do častých sporů, je zápis ze zastupitelstva brán jako stěžejní dokument pro zachycení dění v obci. Zákonná úprava je však velice minimalistická a záleží hlavně na vůli obce, jak kvalitní zápisy bude produkovat. Snažili jsme se tedy šířit zejména příklady dobré praxe a dodávat argumenty pro opoziční zastupitele, aby se jim podařilo změnit přístup k tvorbě zápisů.
Souvisejícím tématem a evergreenem opět všech obcí bylo téma radničních periodik. „Kdyby byla realita taková, jak popisuje ten náš plátek, žili bychom v ráji!“ řekl nám jeden nespokojený opoziční zastupitel. Názory na to, „čí“ radniční periodikum je a komu slouží, se budou ještě mezi politiky nějakou dobu vyvíjet. To nám potvrdila i veřejná debata v Olomouci, kterou jsme vedli na toto téma. Nicméně od novely tiskového zákona by se situace mohla zlepšovat.[1]
Problémem větších obcí byla problematika městských společností. Pro občany a opoziční zastupitele je to opět problém přístupu k informacím. Dozvěděli jsme se, že dokonce ani členové kontrolního výboru zastupitelstva se prý často nemohou dostat k informacím týkajícím se společností, které mají z titulu své funkce kontrolovat. V tomto případě bylo třeba zmínit, že i městské společnosti podléhají zákonu o svobodném přístupu k informacím, tj. každý zastupitel má právo si tyto informace vyžádat (byť se to představitelům těchto společností často nemusí líbit).
U městských společností panuje v našem právním řádu poněkud vakuum a je zde potřeba řídit se jak soukromoprávními (zejména zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník) tak i veřejnoprávními předpisy (hlavně zákony o územně samosprávných celcích, ale i např. zákon o rozpočtovém určení daní). K této problematice Oživení vytvořilo manuál, ve kterém nabízíme naše řešení, jak by mohly městské společnosti fungovat. O manuál byl mezi zastupiteli značný zájem (manuál je k dispozici online zde).
Podzimní Bezkorupcetour byla skutečně plná překvapení a přes deštivé podzimní počasí jsme si ji velice užili. Díky zájmu lidí o návštěvu, který jsme nemohli zcela uspokojit, a entusiasmu těch, které jsme navštívili, jsme se znovu ujistili, že tento typ projektu má smysl. Končíme tedy s pocitem optimismu, že je v naší zemi stále dostatek nadšených, vynalézavých a zarputilých občanů a zastupitelů, kteří chtějí svou obec posunout vpřed.
[1] K tomu jsme se v Oživení snažili přispět i projektem hlasnatrouba.cz, který snad dostatečně prokázal, jak moc jsou periodika užívána k sebeprezentaci vedení radnice. Stejně tak se snažíme vytvořit příslušnou judikaturu k novým institutům v tiskovém zákoně, které dávají zastupitelům nově nárok prosadit svůj příspěvek do periodika soudní cestou (viz § 11a tiskového zákona).
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


