Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), která zásadně proměnila trestnost neplacení výživného. Jak dlouho nová právní úprava vydrží?
Praha 31. března (ČTK) - Armén Richard Svoboda a Moldavan Oleg Fedorov si za vraždu jiného Arména v pražském parku a plánování další vraždy na Slapech odpykají 28 a 25 let vězení. Výjimečné tresty jim dnes pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl jejich odvolání.
Praha 19. března (ČTK) - Za majetkově motivovanou vraždu seniorky v mobilheimu na Kolínsku dnes středočeský krajský soud potrestal cizince 17 lety vězení. Na deset let ho také vyhostil z Česka.
Brno 12. března (ČTK) - Verdikt nad kominíkem Tomášem Lázničkou, jenž v Praze zavraždil zákaznici, přezkoumá Nejvyšší soud. Za zvláště surovou vraždu si má odpykat 18 let ve vězení.
Plzeň 6. března (ČTK) - S podmíněným a peněžitým trestem odešel dnes od plzeňského okresního soudu bývalý děkan Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni Lukáš Štich, souzený za porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Brno 5. března (ČTK) - Empatický a vřelý přístup k dětem nelze vynucovat prostředky trestního práva. Nejvyšší soud (NS) proto osvobodil dvojici odsouzenou za ohrožování výchovy chlapce, který tehdy chodil do druhé třídy. Počínání otce a jeho družky bylo sice sobecké a bezcitné, trestného činu se však nedopustili, plyne z rozsudku.
Brno 3. března (ČTK) - Žena, která v úleku a ze strachu udeřila policistu, za to s konečnou platností nebude potrestaná. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, a potvrdil tak zprošťující rozsudek.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy a Unie obhájců České republiky pořádají ve dnech 26. a 27. března 2026 mezinárodní vědeckou konferenci zaměřenou na koncepční otázky trestání.
Ústavní soud nezrušil nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc
Impulsem k napsání tohoto článku byla veřejně diskutovaná kauza nátlaku ministra zahraničí na prezidenta republiky, v níž měl ministr prostřednictvím zprávy poradci prezidenta vyvíjet tvrdý nátlak s cílem přimět prezidenta ke jmenování ministra jeho strany. Ve veřejné debatě se mluvilo o „vyhrožování“ nebo „vydírání“.
