Systém vnitřních zásad dle AML
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.
Jednou z nich je povinnost zavést a uplatňovat odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace a v souvislosti s tím i povinnost vypracovat systém vniřních zásad, postupů a opatření.
Ačkoliv zákon proti praní špinavých peněz uvádí přehled toho, co musí systém vnitřních zásad obvykle obsahovat (§ 21 odst. 5), v praxi může příprava a správné nastavení systému vnitřních zásad působit méně či více závažné obtíže. Proto lze s povděkem kvitovat, že Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR (FAÚ) vydal vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, který mohou povinné osoby při přípravě svých vlastních dokumentů bez obav využít.
Vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření obsahuje celkem 21 článků, které mimo jiné zahrnují podrobný demonstrativní výčet (fakultativních i obligatorních) znaků podezřelých obchodů, pravidla pro správnou identifikaci a kontrolu klienta včetně opatření pro rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování a řízení rizik a vnitřní kontrolu, pravidla postupu při zjištění podezřelého obchodu a jeho oznámení FAÚ, jakož i například technická a personální opatření pro správné provedení odkladu splnění příkazu klienta.
Vzorový systém vnitřních zásad byl na stránkách Ministerstva financí ČR publikován dne 24. 04. 2015 a je dostupný z následujícího zdroje: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-a-financovani-tero/system-vnitrnich-zasad-a-kontaktni-osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
