Systém vnitřních zásad dle AML
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.
Jednou z nich je povinnost zavést a uplatňovat odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace a v souvislosti s tím i povinnost vypracovat systém vniřních zásad, postupů a opatření.
Ačkoliv zákon proti praní špinavých peněz uvádí přehled toho, co musí systém vnitřních zásad obvykle obsahovat (§ 21 odst. 5), v praxi může příprava a správné nastavení systému vnitřních zásad působit méně či více závažné obtíže. Proto lze s povděkem kvitovat, že Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR (FAÚ) vydal vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, který mohou povinné osoby při přípravě svých vlastních dokumentů bez obav využít.
Vzorový systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření obsahuje celkem 21 článků, které mimo jiné zahrnují podrobný demonstrativní výčet (fakultativních i obligatorních) znaků podezřelých obchodů, pravidla pro správnou identifikaci a kontrolu klienta včetně opatření pro rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování a řízení rizik a vnitřní kontrolu, pravidla postupu při zjištění podezřelého obchodu a jeho oznámení FAÚ, jakož i například technická a personální opatření pro správné provedení odkladu splnění příkazu klienta.
Vzorový systém vnitřních zásad byl na stránkách Ministerstva financí ČR publikován dne 24. 04. 2015 a je dostupný z následujícího zdroje: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-a-financovani-tero/system-vnitrnich-zasad-a-kontaktni-osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
