Znalecká činnost v oblasti dopravní psychologie
Dnešní světový den bez aut vybízí k zamyšlení nad tím, jak se v dopravě chovat. A s tím mohou pomoci dopravní psychologové.
Lidský faktor v dopravě: co to je?
Pohyb je jednou ze základních lidských potřeb člověka. Aby se člověk přesunul z místa na místo, musí se nutně stát účastníkem dopravy. Ať už jako chodec, jezdec nebo řidič.
Doprava jsou různé způsoby, pomocí kterých se můžeme dostat z bodu A do bodu B. Jinak řečeno, dopravu vytváříme tím, jaké dopravní módy při našich každodenních cestách volíme – jestli jedeme autem, pěšky, na kole nebo třeba hromadnou dopravou. Různé módy dopravy mají rozdílný dopad na nás i na okolí, zejména na životní prostředí, naše zdraví, nároky na veřejný prostor nebo na naše finance. Zjednodušeně můžeme říct, že „doprava je produktem našich rozhodnutí a chování“.
Bezpečné chování v dopravě je takové chování, které minimalizuje riziko vzniku dopravních nehod. Většinou se jedná o chování, které je v souladu s dopravními předpisy a zároveň, které je odpovídající konkrétní situaci. Volba bezpečného chování je poměrně náročná vzhledem k uvědomění člověka, jeho odpovědnosti a disciplíně.
Lidským faktorem v dopravě se zabývají dopravní psychologové, jako odborníci, jejichž expertíza se týká chování a prožívání člověka (obecně psychologie), a to konkrétně v situacích, které souvisí s dopravou.
V naprosté většině případů nehod (zejména v silniční dopravě) je příčinou lidské chování. Dopravní psychologie, nebo lidský faktor v dopravě, se zaměřuje na to, jak posoudit a ovlivnit lidské chování tak, aby byla doprava bezpečnější a předcházeli jsme nehodám. Mimo oblast bezpečnosti, jsou dalšími tématy udržitelnost dopravy (například problematika podpory aktivních módů dopravy jako je chůze nebo jízda na kole) nebo městská mobilita.
Znalecká činnost v dopravní psychologii
Znalecký posudek se vypracovává za účelem soudního sporu. Jedná se o odborné stanovisko, které soud bere v potaz při soudním řízení. O znalecký posudek může požádat soud, obžalovaný nebo poškozený, advokát nebo další účastník sporu, například Policie ČR. V rámci posudku se znalec vyjadřuje ke stanoveným otázkám v rámci své znalecké odbornosti, například dopravní psychologie.
Cílem znaleckého posudku je poskytnout odborný názor na řešenou problematiku (stanovené otázky) a poskytnout soudci relevantní informace, zejména ve sporých případech. Příkladem mohou být rozporuplné výpovědi jednotlivých stran sporu. V oblasti dopravní psychologie se může jednat například o posouzení chování účastníků dopravní nehody, posouzení psychické způsobilosti pro řízení motorových vozidel nebo posouzení osobnosti a predikci možného budoucího chování účastníka soudního sporu.
Znalecký posudek může vypracovat soudní znalec v oboru psychologie, odvětví neklinická psychologie, specializace dopravní psychologie.
Expertní posudek v oblasti dopravní psychologie
Expertní posudek je odborné posouzení konkrétní situace (případu) pro jiné účely, než je soudní spor. Pokud se jedná o soudní spor, je třeba mít znalecký posudek.
Expertní posudek z oblastí dopravní psychologie se vypracovává pro různé situace, které se týkají dopravy a člověka. Většinou se jedná dopravní nehody, mimořádné situace na železnici, posouzení vhodnosti urbanistického řešení s ohledem na člověka (zklidnění dopravy ve městech), posouzení (evaluace) dopadu dopravně-bezpečnostních kampaní a podobně.
Dopravní psycholog a dopravněpsychologické vyšetření
Dopravní psycholog se zabývá chováním účastníků dopravy a psychickými procesy, které toto chování ovlivňují. Běžná populace dopravního psychologa nejčastěji vyhledává za účelem tzv. „dopravněpsychologického vyšetření“, lidově také označovaného jako „psychotesty pro řidiče“.
Dopravním psychologem můžeme v obecné rovině nazvat absolventa studia psychologie, který se zabývá chováním a psychickými procesy všech uživatelů dopravy; tedy nejen řidičů, ale i chodců, dětí, cyklistů apod. Pokud ale potřebujete vypracovat dopravněpsychologické vyšetření, potřebujete dopravního psychologa, který bude svým vzděláním naplňovat potřeby daných zákonů. Psycholog, který chce provádět dopravněpsychologické vyšetření, musí splňovat podmínky dané zákonem č. 361/2000 Sb. v aktuálně platném znění. Dopravně psychologické vyšetření vám tedy může udělit pouze akreditovaný dopravní psycholog, který naplňuje všechny podmínky, viz níže:
- Absolvování akreditovaného magisterského studia v oboru psychologie.
- Absolvování postgraduálního studia v oboru dopravní psychologie, nebo programu celoživotního vzdělávání, které provádí vysoká škola.
- Musí mít alespoň 3 roky praxe v oboru dopravní psychologie.
- Musí mít vybavení, které je nezbytné pro provádění dopravně psychologického vyšetření.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



