Fashion Law Conference 2016: Právo a móda ruku v ruce
Fashion Law Conference, pořádaná Ústavem práva módního průmyslu, nabídla účastníkům řadu přednášejících nejen z oblasti advokacie, ale také z oblastí s právem módního průmyslu souvisejících. Na konferenci promluvili mimo jiné zástupci Google Czech Republic, vedoucí Úřadu průmyslového vlastnictví a osobnosti z řad návrhářů a stylistů.
Konference byla součástí doprovodného programu zářijového Mercedes-Benz Prague Fashion Week S/S17 a nad jejím konáním převzali záštitu Úřad průmyslového vlastnictví, Česká advokátní komora a Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR.
“Bezesporu nejzajímavějším aspektem konference byla konfrontace dvou zcela odlišných pohledů na tuto problematiku, perspektivy zástupců módního průmyslu a právníků. Opakovaně byla prezentována „nepotřebnost smluv“ v přímé souvislosti s nemožností následné komercializace spolupráce či jinými negativními důsledky. Posluchači z řad právníků v této souvislosti zejména oceňovali možnost nahlédnout do vnímání právních problémů ze strany módních návrhářů jakožto jejich potenciálních klientů,” přibližuje a hodnotí konferenci Zuzana Šimonovská, zakladatelka Ústavu práva módního průmyslu.
Prvním panelem účastníky provedl JUDr. Petr Hostaš, který promluvil na téma doménové právo. Jaký má názor na etablující se obor Fashion law? „Obecně vítám jakékoliv propojování práva a praxe. Právní řád je sice jen jeden, ale každé odvětví hospodářské činnosti má určitá specifika, která jsou příznačná právě pro něj. Smlouvy v oblasti výstavby se budou nutně lišit od smluv v oblasti módy, protože každá z těchto činností potřebuje řešit odlišné problémy. Jsem tedy rád, že se Ústav práva módního průmyslu snaží o etablování Fashion law tak, aby všechny, kdo se v oblasti módy pohybují nebo chtějí pohybovat, upozornil na úskalí, která je mohou potkat, a nabídl i jejich řešení,“ dodává. Tradičním příkladem propojení módního průmyslu a práva je „střet domény a ochranné známky či názvu právnické osoby, a to z důvodu shodnosti nebo zaměnitelnosti těchto označení. Zvláště v oblasti módy je pak tato zaměnitelnost používána k prodeji padělků, parazitování na známějších značkách, či k výdělkům z reklamy umístěné na webových stránkách,“ uvedl Hostaš. Druhým hostem byl Leo Macenauer, pánský krejčí působící pod stejnojmennou rodinnou značku. V prezentaci se zabýval online a offline marketingem módní značky, problematikou etablovanosti v souvislosti s možnostmi užívání online médií. Třetí v pořadí se ke slovu dostal Jakub Šustek, spoluzakladatel skupiny vývojářů aplikace Flubo.
Obor práva a módy propojila na závěr Ing. Marie Krátká, Industry Manager Google Czech Republic. Představila nástroj Trendy Google, který umožňuje nejen spotřebitelům porovnávat výrobky a jejich žádanost na trhu, ale může být také funkčním nástrojem při zjišťování shodných výrobků v rámci zneužití průmyslových vzorů. „Nástroj a vyhledávání jeho pomocí je jakýmsi obrazem zájmu internetové společnosti a z tohoto pohledu by tedy mohl sloužit jako jakési vodítko pro zjištění zájmu spotřebitelů, zavedenosti značky/produktu a jejího trvání.“ A jakými všemi prostředky se Google snaží či zamezuje parazitování a zneužívání na ochranných známkách, příp. doménách? Dokáže vůbec takovou věc “rozpoznat“? „K zodpovězení této otázky je potřeba vysvětlit, že výsledky vyhledávání jsou tvořeny několika placenými odkazy a pak tzv. přirozenými výsledky (tedy přirozenými výsledky hledání). Pro reklamní inzeráty je nutné, abyste byli majitelem ochranné známky a poté tuto známku můžete používat v textu inzerátu. Pokud dojde k porušení tohoto pravidla, lze skrze formuláře dostupné na našich stránkách podpory nahlásit takovéto porušení a Google inzeráty prošetří. Protože ochranné známky mají územní platnost, můžeme použití vaší ochranné známky prošetřovat pouze v regionech, kde k ní skutečně vlastníte práva. Pokud se vaše stížnost týká použití ochranné známky ve více regionech, uvádíte pak požadované informace pro každý region,“ dodává Krátká.
Druhý panel byl zaměřený na duševní vlastnictví v módním průmyslu a související právní otázky. Hosty byli MgA. Viola Fetisová, MgA. Denisa Nová, Prof. JUDr. Ivo Telec a Ing. Jiří Sedláček. Právě přednáška Fetisové vytvořila spojník mezi dříve nespojitelným. Autorka metody FashionCoach a iniciátorka meziuniverzitního projektu Creative Fashion Marketing iniciativu Ústavu práva módního průmyslu vítá s otevřenou náručí. „Na konferenci jasně zaznělo, že několik velmi zajímavých produktů, značek nebo kolaborací zaniklo, protože chyběl odborník, který by poradil, jak spolupráci nastavit tak, aby byla prospěšná pro všechny zúčastněné. Mohu přímo uvést příklad, který jsme řešili v praxi před nedávnem v rámci projektu Creative Fashion Marketing, kde měli studenti za úkol dostat produkty designérů do obchodů - první brzda, na kterou narazili, byly smlouvy, se kterými si nevěděli rady a potřebovali nutně odbornou pomoc.“ Jak je spolupráci s právní branží otevřena módní scéna? „Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se podmínky spolupráce jasně dopředu nastaví i např. pomocí smlouvy, předejde se mnoha zbytečným problémům, které nás - kreativce - jen zdržují od tvoření. A teprve díky dohodám se spouští opravdová, otevřená a čistá spolutvorba,“ uvádí Fetisová.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



