Agrofert neuspěl v boji o 20 miliard korun, ÚS odmítl stížnost
Brno 22. května (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Agrofertu v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém šlo o 20 miliard korun. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční databázi. Výsledek ČTK potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle které je důvodem odmítnutí zjevná neopodstatněnost. Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice.
Společnost, kterou vlastnil ministr financí Andrej Babiš (ANO) a letos ji převedl do svěřenských fondů, se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu. Neuspěla však v arbitráži a následně ani u soudu.
Dovolání Agrofertu odmítl loni v létě Nejvyšší soud (NS). Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže podle jeho stručného usnesení sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu
Justice má v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pouze zkoumat, zda v konkrétním řízení dostaly obě strany prostor k uplatnění práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna strana nedostala do nerovného postavení. Ve sporu Agrofertu s PKN Orlen byla podle pravomocného rozsudku rovnost stran zachována a k porušení procesních práv nedošlo.
S výhradami k postupu arbitrů neuspěl Agrofert ani u ústavních soudců. “Naopak ÚS dospěl k závěru, že nejenom v řízení před obecnými soudy, ale i v samotném rozhodčím řízení, bylo ze strany soudů, respektive rozhodčího soudu, postupováno s maximální péčí a byly zachovány zásady, na kterých spočívá spravedlivý proces,” stojí v usnesení, které má ČTK k dispozici.
Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.
Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.
Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



