Agrofert neuspěl v boji o 20 miliard korun, ÚS odmítl stížnost
Brno 22. května (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Agrofertu v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém šlo o 20 miliard korun. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční databázi. Výsledek ČTK potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle které je důvodem odmítnutí zjevná neopodstatněnost. Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice.
Společnost, kterou vlastnil ministr financí Andrej Babiš (ANO) a letos ji převedl do svěřenských fondů, se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu. Neuspěla však v arbitráži a následně ani u soudu.
Dovolání Agrofertu odmítl loni v létě Nejvyšší soud (NS). Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže podle jeho stručného usnesení sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu
Justice má v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pouze zkoumat, zda v konkrétním řízení dostaly obě strany prostor k uplatnění práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna strana nedostala do nerovného postavení. Ve sporu Agrofertu s PKN Orlen byla podle pravomocného rozsudku rovnost stran zachována a k porušení procesních práv nedošlo.
S výhradami k postupu arbitrů neuspěl Agrofert ani u ústavních soudců. “Naopak ÚS dospěl k závěru, že nejenom v řízení před obecnými soudy, ale i v samotném rozhodčím řízení, bylo ze strany soudů, respektive rozhodčího soudu, postupováno s maximální péčí a byly zachovány zásady, na kterých spočívá spravedlivý proces,” stojí v usnesení, které má ČTK k dispozici.
Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.
Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.
Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
