Články s tagem: rozhodčí řízení

Slova jako slušnost, pokora a kolegialita nejsou v advokacii přežitkem – naopak mohou být základem úspěšné a smysluplné praxe. V rozhovoru s Mgr. Janem Kramperou, advokátem a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, se ponoříme do světa soudních i rozhodčích sporů, nahlédneme pod pokličku řízení před LCIA a ukážeme, jak může moderní technologie zlepšit kvalitu justice. Ale půjdeme i dál – k otázkám vedení, firemní kultury a rovnováhy mezi profesí a osobním životem. Rozhovor, který inspiruje nejen právníky, ale každého, kdo věří v hodnoty i ve světě plném výzev.

Ačkoli se rozhodčí řízení stalo jako způsob rozhodování soukromoprávních sporů součástí běžné praxe, panují doposud nejasnosti ohledně charakteru rozhodčího nálezu jako listiny.

Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.

Dříve zastávaný princip, že věcný přezkum exekučního titulu v exekučním či vykonávacím řízení je v zásadě nemyslitelný, vzal za své, a to zejména pod tíhou závažných excesů, které vznikaly v rámci rozhodčího řízení.

Co když oznámení rozhodce o okolnostech zpochybňujících jeho nepodjatost nebylo zprostředkováno stranám rozhodčího řízení?

Cílem článku je představit českou právní úpravu a rozhodovací praxi týkající se procesu uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, na které dopadá Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů.

Celosvětová pandemie onemocnění covid-19 a s ní související omezení pohybu a setkávání osob způsobily de facto přerušení mezinárodních rozhodčích řízení.

Brno 4. července (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít soudní spor o platnost arbitráže, na jejímž základě České dráhy doplatily strojírenské firmě Škoda Transportation 1,2 miliardy korun za dodávku lokomotiv.

JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb., advokát a rozhodce, t.č. mimo jiné místopředseda České advokátní komory, se účastnil též letošního ročníku Kongresu Právní prostor i konference Právo v Plzni 2022, která se konala 31.5. a 1.6.

Stálý Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky působí jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení (dále jen „Rozhodčí soud“).

Juraj Szabó je prezidentem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Této funkce se ujal v roce 2020, tedy v době, kdy byla pandemie koronaviru na vzestupu. Jaký byl jeho nástup v této turbulentní době? Jak se Rozhodčí soud a vedení rozhodčích řízení přizpůsobilo situaci? O to vše a mnohé další se s námi podělil v následujícím rozhovoru.

JUDr. Petr Hostaš, advokát, rozhodce a v neposlední řadě člen předsednictva stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, nám představí základní právní aspekty doménových sporů, způsoby jejich řešení a přiblíží možnosti ochrany práv osob v případě, že jsou jejich práva ohrožena registrací domény třetí osobou.

JUDr. Lenka Náhlovská působí již osmým rokem na Rozhodčím soudě při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Od roku 2019 vede tamější oddělení doménových sporů. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaké jsou nejčastější spory o doménová jména, čeho se můžete v rámci sporu o doménové jméno domoci a v neposlední řadě třeba také to, jak nákladný takový spor může být.

Rozsudek Nejvyššího soudu, který s odkazem na judikaturu tvrdí, že § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení je dispozitivní povahy, Ústavní soud zrušil pro nedostatek důvodů.

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu[1] a Pechstein[2], která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport (Court of Arbitration for Sport - ve zkratce CAS)[3], jehož sídlo je ve švýcarském městě Lausanne a který působí jako nejvyšší orgán rozhodující meritorně s konečnou platností spory ve sportovní oblasti.

"Jedna věc je mít dobré předpisy, druhá pak mít dobré soudce, kteří je aplikují a vykládají," říká k limitům českého procesního práva civilního advokát Mgr. Jan Krampera, který vede litigační oddělení advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.

Rozhodčí řízení neboli arbitráž představuje jeden ze způsobů mimosoudního řešení sporů. Je obvyklý zejména v obchodních sporech, nicméně býval často využíván i ve sporech mezi podnikateli a spotřebiteli. Článek charakterizuje rozhodčí řízení a představuje rozhodčí nález coby exekuční titul. V posledních letech do probíhajících rozhodčích i exekučních řízení významně zasáhla judikatura soudů, která rázem označila tisíce rozhodčích doložek za neplatné, což v praxi vyvolalo řadu otázek. Na některé z těchto otázek se dosud nedaří najít uspokojivou odpověď.

Brno 22. května (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Agrofertu v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém šlo o 20 miliard korun. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční databázi. Výsledek ČTK potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle které je důvodem odmítnutí zjevná neopodstatněnost. Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 rozhodl o postupu v případě, že bylo rozhodnuto vadným rozhodčím nálezem.

Rozhodčí řízení neboli arbitráž nadále zůstává velmi oblíbeným prostředkem pro řešení sporů mezi podnikateli. Zvlášť populární je pak při řešení obchodních sporů s mezinárodním prvkem. Abyste se ale mohli správně rozhodnout, jestli dáte při řešení sporu této alternativě přednost před soudem, je třeba zvážit všechna pro a proti.

V rozhodčím řízení je poučení podle § 118 a o. s. ř. nutné pouze tehdy, je-li prostřednictvím tohoto poučení třeba předejít nepříznivému, tedy překvapivému rozhodnutí rozhodců založenému na neunesení břemene tvrzení, břemene důkazního, či odlišném právním posouzení žalobou vylíčeného skutku. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2015, 1 Cmo 56/2015-196

Jedno ustanovení o jediné větě v posledních letech „hýbe“ českou justicí a jeho výklad je předmětem řady soudních rozhodnutí. Jde o § 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), které zní takto: „Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.“