Předsedou Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (rozhodčí soud) jste od roku 2020. Do funkce jste nastoupil v poměrně turbulentní době. S čím vším jste se při nástupu do funkce musel vypořádat?
Doba to byla opravdu turbulentní, do funkce předsedy RS jsem byl zvolen předsednictvem dne 9. března 2020. Týden nato jsme museli uzavřít prostory soudu, protože se jeden zaměstnanec setkal s osobou pozitivně testovanou na Covid-19. Ze dne na den jsme museli přizpůsobit každodenní činnost podmínkám práce z domova, kvůli odloženým ústním jednáním nastaly prodlevy v rozhodčích řízeních, které se jinak snažíme vyřizovat co možná nejrychleji.
Bylo nám navíc jasné, jak tato pandemie ovlivní řadu podnikatelských subjektů, proto jsme se snažili vymyslet postup, jak nabídnout služby rozhodčího řízení, který je mnohem méně formální a proto se takové době snáze přizpůsobuje, než klasické soudy. Představili jsme proto Doplněk Řádu pro rozhodčí řízení on-line, který snížil poplatky pro on-line řízení ze sporů z nájemních smluv.
Do zcela řádného provozu, bez žádných omezení jsme se ale až na období letních prázdnin za uplynulý rok nevrátili. I proto jsme do Řádu pro standartní rozhodčí řízení výslovně zavedli úpravu distančního online jednání a snažíme se stranám i rozhodcům poskytovat plnou podporu při jeho využívání. Novela Řádu nabyla účinnosti 1. 12. 2020.
Jakým způsobem se rozhodčí soud vypořádává se současnou epidemiologickou situací? Jaká opatření či doporučení jste přijali?
Situaci bereme vážně, do dnešní doby se snažíme podporovat práci co nejvíce zaměstnanců z domova. Abychom ale neohrozili každodenní provoz i v sídle RS vždy v úředních hodinách někoho zastihnete. Zaměstnanci se pravidelně testují, většinu jednání, u kterých to bylo možné, jsme přesunuli do online prostoru. Předsednictvo RS tak například už téměř půl roku jedná distančně.
Snažíme se také co nevíce klást důraz na projednání sporů ve stejné kvalitě a rychlosti, ale s co největším omezením osobního kontaktu, ke kterému dochází právě na ústních jednáních. Důležité je ale, že ačkoliv jsme administrativní centrum pro rozhodčí řízení, jsou to právě rozhodci, kteří daný spor řídí a vedou a musí vybrat z nabídky dostupných možností. My se snažíme jim tuto nabídku co nejvíce rozšířit, aby byla spolupráce oboustranně efektivní a příjemná.
Pandemii se přizpůsobují i formy vedení sporů. Rozhodčí soud v tomto směru novelizoval řád a zavedl možnost konání distančního ústního jednání. Přes jakou platformu se distanční jednání uskutečňují?
K distančním jednáním jsme kromě novelizace Řádu přijali také Zvláštní dodatek Řádu o konání distančních ústních jednání, který upravuje podrobnosti pro jeho konání. Chceme se tím vyhnout případným nejasnostem a soudním sporům na zrušení rozhodčích nálezů právě z důvodu vedení jednání on-line, bez osobní přítomnosti stran. Kromě toho jsme pro naše rozhodce připravili podrobné guidelines, které obsahují doporučenou praxi. Platforma pro vedení distančního ústního jednání zůstává na konkrétním rozhodci (může tedy zvolit z běžně komerčně dostupných řešení) a RS navíc poskytuje nabídku jednoho on-premise řešení v podobě platformy Trueconf.
Jaká jsou specifika takového jednání? Liší se v něčem procesní postup vedení takového jednání od toho „běžného“, tedy procesního postupu v případě osobní účasti na jednání a pokud ano, v čem?
Distanční ústní jednání má řadu specifik, počínaje úvodní identifikací účastníků a jejich zástupců, přes vytváření zápisu z ústního jednání a jeho následného schválení stranami. Z jednání se také dá pořídit obrazový nebo zvukový záznam, ačkoliv tuto možnost prozatím až na výjimky nedoporučujeme.
Rozhodčí řízení je samo o sobě specifické oproti klasickému soudnímu jednání, některé odlišnosti se pro on-line řízení hodí více (například menší formálnost a rigidnost postupu řízení, způsobu jeho vedení apod.), některá specifika ale působí komplikace. Jedná se například o výslech svědků, kteří v rozhodčím řízení nemají svědeckou povinnost (nemusí se k řízení dostavit pod pohrůžkou sankce) a ani nemohou při výpovědi před rozhodci spáchat trestný čin křivé výpovědi. Rozhodce při výslechu svědka tedy musí mnohem více spoléhat na svůj instinkt a to je někdy při výslechu on-line složitější. Navíc rozhodce musí částečně spoléhat na čestnost dané osoby, že v místnosti nemá nikoho, kdo by jí například odpovědi radil.
Jaký způsobem probíhá během distanční formy například dokazování?
Podmínky pro vedení řízení obecně stanoví, že listinné důkazy je nutné předložit do rozhodčího spisu nejpozději tři dny před konáním jednání. Pokud rozhodce připustí v průběhu řízení důkaz nový, může jej strana (v případě listinného důkazu) virtuálně sdílet s dalšími kolegy, ale zejména musí zajistit, aby byla listina založená do rozhodčího spisu.
Rozhodce v komplikovaných případech může připravit rozvrh dokazování, se kterým strany seznámí v předstihu (to se děje i ve standardním ústním jednání). Distanční jednání pak představuje tu výhodu, že šetří čas s přemisťováním se na jednání, je časově flexibilnější a lze například nařídit separátní jednání jen pro dokazování konkrétní skutečnosti, výslech konkrétního svědka, či znalce.
Souhlasy s konáním distančního ústního jednání lze zakotvit i do rozhodčí doložky. Je v praxi tato možnost využívána?
Na to zatím nelze odpovědět, doufáme, že se tato možnost ujme a strany budou pro případ sporu souhlasit i s distančním ústním jednáním přímo v rozhodčí doložce. Od uzavření doložky ve smlouvě ale trvá v průměru minimálně tři roky (hodně záleží na smluvním typu), než k nám spor opravdu napadne. Tou dobou bych tedy mohl mít odpověď na Vaší otázku.
Jaké jsou dosavadní ohlasy na zavedení možnosti distančních jednání? Hádám, že ze strany účastníků pozitivní. Jaké ohlasy máte od samotných rozhodců?
Ohlasy máme veskrze pozitivní, ale zatím nemáme dostatek podnětů, abychom mohli připravit nějaké ucelenější výstupy. Distanční ústní jednání je závislé na technických prostředcích, připojení účastníků i rozhodců. Řadu technických věcí ještě postupem času doladíme a já věřím, že tím pádem se z tohoto způsobu stane dostatečně kvalitní alternativa klasického ústního jednání.
Má zavedení možnosti konaní jednání distanční formou vliv na rychlost rozhodčích řízení?
V době pandemie určitě, místo toho, aby se řízení neúměrně protahovala a ústní jednání odročovala na pozdější termíny, mohou rozhodci celou věc projednat a uzavřít ze své kanceláře, či domova.
Věříme ale, že distanční ústní jednání přinese určité zefektivnění a zrychlení i pro rozhodčí řízení v budoucnu. Například v mezinárodních arbitrážích v tom vidíme budoucnost, kterou pandemie možná jen trochu urychlila.
Diskuze k článku ()