EK zahájila řízení se Slovenskem kvůli zrušení úřadu pro ochranu oznamovatelů

Výhrady vůči zákonu měl již dříve kromě EK i slovenský generální prokurátor a slovenský prezident Peter Pellegrini. Slovenské ministerstvo vnitra, které zákon připravilo, ČTK napsalo, že krok EK nepovažuje za neobvyklý.

Slovenský parlament loni v prosinci ve zrychleném řízení schválil novelu zákona, která ruší dosavadní Úřad na ochranu oznamovatelů (ÚOO) a má ho nahradit novým úřadem. Ústavní soud nicméně poté pozastavil účinnost zákona do té doby, než rozhodne, zda je v souladu s ústavou. Úřad měl ve své původní podobně zaniknout 1. ledna 2026, po tomto zásahu soudu však zatím pokračuje ve fungování beze změn.

“Směrnice o oznamovatelích vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby oznamovatelé měli účinné a nezávislé kanály pro důvěrné hlášení porušení pravidel EU, aby tato hlášení byla účinně vyšetřována a aby se na jejich základě jednalo a aby byli oznamovatelé chráněni před odvetnými opatřeními,” stojí v prohlášení unijní exekutivy. “Vyžaduje, aby členské státy zřídily příslušné orgány, které jsou autonomní a nezávislé,” dodala.

“Komise své obavy slovenským orgánům podrobně a opakovaně vyjádřila,” připomíná EK s tím, že parlament v Bratislavě se rozhodl změny přijmout přes obavy unijní exekutivy. Komise se domnívá, že zákon porušuje pravidla EU, proto zaslala Slovensku první formální výzvu. Nyní má země měsíc na to, aby odpověděla a vyřešila nedostatky.

“Zahájení řízení nevnímáme jako něco nestandardního nebo neobvyklého. Jde o běžný postup v případě, že komise má nějaké pochybnosti vůči transpozici práva Evropské unie v některém z členských států,” uvedlo v reakci slovenské ministerstvo vnitra. K výhradám EK chce zaujmout postoj poté, co příslušné oznámení obdrží a obeznámí se s ním.

Podle slovenské opozice je krok EK potvrzením, že vládní koalice ignorovala nejen ji ale i odbornou veřejnost. “Od začátku jsme vládní koalici upozorňovali, že zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů je v přímém rozporu s evropskou směrnicí. Dnes máme černé na bílém potvrzeno, že Evropská komise to vidí stejně a jasně deklarovala rozpor s právem Evropské unie,” uvedl v prohlášení poslanec opozičního hnutí Slovensko a exministr vnitra Roman Mikulec.

Evropská komise má možnost zahájit s členskou zemí řízení pro porušení unijních právních předpisů, které může skončit až u unijního soudu, jenž může státu vyměřit pokutu. Řízení má několik fází. Evropská komise nejprve členskému státu zašle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko. Teprve pokud členská země ani pak nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se komise rozhodnout, že se kvůli záležitosti obrátí na unijní soud.

Rozhodnutí EK uvítal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). “Evropská komise tímto krokem jasně říká, že ochrana oznamovatelů korupce není žádný luxus, ale základní povinnost členského státu. Pokud Slovensko oslabuje nezávislou ochranu lidí, kteří mají odvahu upozornit na zneužívání moci, je to nebezpečný signál, nejen pro Slovensko, ale pro celou Evropskou unii,” poznamenal Zdechovský, který loni vedl misi europoslanců na Slovensko. Kdo umlčuje oznamovatele, vytváří podle něj prostor pro korupci a beztrestnost.