Články s tagem: Listina základních práv EU

Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Listina základních práv Evropské unie (Listina EU) představuje hlavní pramen ochrany lidských práv v EU, avšak ne všechna její ustanovení obsahují subjektivní práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před soudy. Článek 52 odst. 5 Listiny EU rozlišuje mezi subjektivními právy a zásadami, přičemž právě určení charakteru konkrétního ustanovení má zásadní význam pro jeho právní účinky.

Brusel/Bratislava 30. ledna (zpravodajové ČTK) - Evropská komise oznámila, že zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Slovensku. Důvodem je nedávné přijetí zákona, který ruší stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahrazuje ho novou institucí. Tento krok je podle komise v rozporu se směrnicí o oznamovatelích a Listinou základních práv EU.

Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.

Náhradní mateřství představuje reprodukční techniku, pomocí které mohou neplodné páry uspokojit svou potřebu mít vlastního, geneticky příbuzného potomka.

Při výkladu zásady ne bis in idem postupuje Soudní dvůr Evropské unie v soutěžních věcech odlišně, než je tomu v ostatních oblastech unijního práva, včetně výkladu Listiny základních práv Evropské unie; tento odlišný výklad je nadto podle mého názoru rozporný i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Ochrana duševního vlastnictví je Listinou základních práv EU („Listina“) řazena mezi základní práva obdobně jako ochrana vlastnictví hmotného majetku nebo ochrana rodinného života, zákaz mučení či svoboda podnikání. V případě konfliktu mezi základními právy je potřeba tato práva vzájemně poměřovat a zajistit jejich vyvažování.

V loňském roce se pod sněmovním tiskem č. 915[1] skrýval vládní návrh zákona o znárodnění majetku Zdeňka Bakaly a tím bylo mj. dokázáno, že se v Poslanecké sněmovně čas od času objevují i poněkud kurióznější návrhy předpisů. Proto si na něj dovolím navázat několika slovy o dalším zajímavém sněmovním tisku č. 1016[2] z pera skupiny 26 poslanců z Komunistické strany Čech a Moravy, o kterém, předpokládám, většina čtenářů již slyšela a který si klade za cíl vrátit zpět do právního řádu České republiky trestný čin příživnictví, a to v podobě podobné tomu, která platila před rokem 1989.

Úvodem tohoto článku je třeba definovat Chartu základních práv EU jako předchůdce Listiny základních práv EU,[1] její vznik, záměr orgánů, které ji prosadily, stručný obsah, význam, a dopad na členské země. Následně si osvětlíme princip výjimek z této Listiny v rámci EU.

Soudní dvůr se v březnových rozsudcích Siragusa (C-206/13) a Marcos (C‑265/13) znovu zabýval výkladem čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“), který upravuje mimo jiné působnost Listiny na akty členských států. Soudní dvůr staronově vymezil soubor podmínek, jejichž splnění představuje dostatečné spojení mezi unijním a vnitrostátním právem, jež je nutné pro aplikaci Listiny.