Europoslanci schválili reformu autorského práva na internetu
Štrasburk/Praha 26. března (ČTK) - Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili reformu ochrany autorských práv na internetu, jejímž cílem je přizpůsobit evropské autorské právo digitální éře a kterou kritici označují za cenzuru internetu. Kriticky se k ní staví například i česká strana Piráti a někteří občanští demokraté, podle nichž bude ohrožena svobodu internetu. Strany se proto chtějí pokusit, aby se směrnice do českých zákonů promítla v co nejmírnější podobě. Podle zástupců Unie vydavatelů se může v českém právu směrnice výrazně lišit od varianty přijaté europarlamentem. Do tvorby národní normy se chtějí zapojit také vydavatelé se zástupci internetových firem v Česku.
Směrnici, kterou dnes EP podpořil, musí ještě schválit unijní země, které pak budou mít dva roky na to, aby ji převedly do svého práva. Norma především ukládá velkým internetovým firmám, jako je například Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl. Internetové platformy budou muset prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.
Nejvíce kontroverzní jsou především dvě části směrnice (články 11 a 13, ve finální podobě dokumentu číslované 15 a 17). Silné emoce vyvolává především článek 13, jenž ukládá internetovým platformám povinnost zjišťovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je toto kontrolovat. Odpůrci ale varují před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se, že “robot” nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury.
Za změny či zrušení článku 11 (o zajištění podílu pro majitele autorských práv, včetně médií a umělců, za použití jimi vlastněného obsahu na internetu) a článku 13 lobboval v předchozích měsících internetový gigant Google. Nová směrnice v podobě, jak byla dnes schválena, povede k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU, uvedl dnes Google v prohlášení. Firma zároveň dodala, že se těší na spolupráci s tvůrci pravidel, vydavateli, umělci a majiteli práv při převádění směrnice do národních právních řádů členských států EU.
Rozdílné názory na směrnici mají i čeští europoslanci. Například Pavel Telička hlasoval proti, podle něj dokument současnou situaci neřeší. Na twitteru Telička vyjádřil přesvědčení, že norma bude napadena u soudu a že o jejím osudu bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU. Také europoslanec Jiří Pospíšil lituje schválení směrnice. “TOP 09 bude ve Sněmovně hlídat, aby směrnice zbytečně nenabobtnala, aby se co nejméně dotkla uživatelů internetu a zároveň hájila práva autorů,” uvedl Pospíšil na twitteru.
Naopak europoslanec Pavel Svoboda směrnici hájí s tím, že je potřebná a že o cenzuru nejde. Také podle jeho kolegy Luďka Niedermayera, který se hlasování zdržel, představuje nová úprava zlepšení současného stavu. “Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří,” sdělil ČTK Niedermayer.
Lidovečtí europoslanci jsou v postoji ke směrnici rozdělení. Tomáš Zdechovský ji považuje za omezení svobody internetu, naopak Michaela Šojdrová věří, že norma vyvažuje zájmy autorů, vydavatelů, spotřebitelů i internetových platforem.
Z českých poslanců směrnici kritizoval například zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík, podle něhož norma likviduje svobodu internetu v EU. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše směrnice poškodí internet a pomůže hlavně technologickým gigantům. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že pro europoslance jeho strany byl rozhodující článek 13, který podle něj přináší hrozbu cenzury na internetu.
David Slížek z odborného serveru Lupa.cz se domnívá, že zvítězila lobby velkých vydavatelů a části umělců, kteří nedomysleli, jaké vedlejší škody směrnice napáchá.
Směrnice naopak podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha vytváří podmínky k tomu, aby vydavatelé mohli chránit jimi vytvořený obsah na digitálním trhu a jednat s těmi, kdo jej dále komerčně využívají, o podmínkách poskytnutí finančních kompenzací za toto používání.
Na národní podobu směrnice si chce počkat tuzemská internetová jednička Seznam.cz. “Až bude známá česká podoba, budeme podle toho připravovat další kroky. A jsme připraveni se přizpůsobit jakýmkoli variantám,” řekla ČTK mluvčí Aneta Kapucianová.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


