Nebude-li zákon o volbách do Sněmovny včas, přejde moc na Senát

Praha 3. února (ČTK) - Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát.

ČTK Česká tisková kancelář

ČTK to potvrdil politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v reakci na včera oznámený verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil. Senát zákonným opatřením nesmí podle ústavy schválit volební změny. Ústavní právník Jan Kysela ČTK sdělil, že Senát smí zákonná opatření přijímat jen v případě rozpuštění Sněmovny. 

Úpravy volebního zákona je třeba přijmout mezi květnem až červencem, aby se sněmovní volby mohly uskutečnit v ohlášeném termínu 8. a 9. října, shodovali se poslanci i senátoři. Nejpozději 3. srpna totiž musí být odevzdány kandidátní listiny pro říjnové sněmovní volby a začnou plynout i další zákonné lhůty pro volební úkony.

"V době, kdy Poslanecká sněmovna neexistuje, existuje Senát, může přijímat zákonná opatření," řekl v České televizi předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Kysela naproti tomu uvedl, že role Senátu je podle ústavy vázána výhradně na rozpuštění Sněmovny prezidentem republiky, ne na jiné případy "neexistence" dolní komory.

Sněmovna by po svém obnovení musela zákonná opatření dodatečně schvalovat. Toto ústavou předjímané řešení bylo využito v Česku zatím jen jednou, a to v důsledku rozpuštění Sněmovny v roce 2013.

Zákonná opatření smí Senát projednávat podle ústavy v případě neexistence Sněmovny výhradně na návrh vlády i v případě, že by to byl kabinet v demisi. "Ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona," uvádí ústava. Opatření se podle ní nesmějí týkat ústavních změn, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Proto by se Sněmovna měla nejpozději před uplynutím svého funkčního období na konci října dohodnout se Senátem na volební novele, aby mohla být alespoň dodatečně naplněna. V opačném případě podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity hrozí ústavní krize, kdy skončí mandát současné Sněmovny a nová nebude moci být zvolena.

Zrychleně jedná horní komora o zákonných opatřeních za ohrožení státu a válečného stavu. Výbory je neprojednávají, Senát o nich musí rozhodnout do 72 hodin od předložení. Jednací řád pro tyto případy také omezuje délku a počet vystoupení senátorů v rozpravě. Zákonná opatření, stejně jako běžné zákony, podepisuje prezident. Podpis pak připojuje taky premiér.

Senát na podzim roku 2013 po rozpuštění Sněmovny schválil čtyři zákonná opatření, která se týkala zvýšení plateb za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, daňových úprav a veřejných zakázek. Dolní komora na konci listopadu platnost všech čtyř opatření schválila.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři