Normy, o nichž poslanci nezačnou v dubnu jednat, se už nestihnou
Praha 26. března (ČTK) - Vláda už do voleb nestihne prosadit všechny návrhy zákonů, které Sněmovna začne v dubnu projednávat. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl šéf poslaneckého klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Dolní komora má na schůzi, která začíná 4. dubna, zahájit projednávání, tedy takzvané první čtení 169 zákonů a novel. Celkem 44 z nich předkládá kabinet, a to třeba zákon o sociálním bydlení, normu o univerzitních nemocnicích či novely o elektronických komunikacích a nemocenské.
“Co se neprojedná v prvním čtení na dubnové schůzi, už se prostě neprojedná,” uvedl Faltýnek. Míní, že se všechny vládní návrhy neproberou. “Měli jsme plán 100 procent, jestli splníme na 90 procent, tak zaplať pán bůh,” řekl Faltýnek. Podle něj bude záležet na tom, jak budou poslanci konstruktivní, jestli budou jednat i večer a zda nebudou obstrukce.
Novelu o elektronických komunikacích by měla dolní komora projednávat jako první bod 4. dubna. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se sněmovními stranami chce dohodnout na zrychleném projednávání. Shoda na předloze ale není. Rozdílné představy jsou třeba u pokut pro operátory. Zatímco někteří se kloní k sankcím podle výše obratu, jiní upřednostňují paušální částku. Kvůli kritice a sporům kolem mobilních dat opustil vládu ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), pár měsíců před volbami ho má v ministerském křesle nahradit jeho náměstek Jiří Havlíček (rovněž ČSSD).
Spory se vedou i o podobu zákona o sociálním bydlení, kterým se má začít Sněmovna zabývat 11. dubna. Zatímco podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by nárok na sociální byt měli mít jen ti nejchudší, podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by na něj měli dosáhnout i senioři, samoživitelé a samoživitelky či postižení. První čtení čeká 11. dubna také novelu o nemocenské, podle které by dlouhodobě nemocní měli dostávat vyšší dávky. Zákon o univerzitních nemocnicích se má začít projednávat 25. dubna.
Jistý není ale ani osud norem, které jsou před hlasováním. Týká se to třeba stavební novely, která má zrychlit povolování staveb a všechna řízení spojit do jednoho. Výhrady se týkají hlavně vodoprávního řízení. Podle vládních lidovců by mělo zůstat samostatné. To žádají i komunisti. “Pokud by měl zákon spadnout jen na tom (spor o vodoprávní řízení), jsme ochotni ustoupit,” uvedl Faltýnek.
Kdyby úprava s jediným řízením včetně vodoprávního podle šéfa komunistických poslanců Pavla Kováčika prošla, měla by se připravit hned novela o jeho vyčlenění. V normě vidí i další problematická místa jako úpravu výkupu pozemků a vyvlastňování. Míní, že by bylo lepší projednat zákon až po volbách.
Některé zákony čekají ve Sněmovně na projednávání měsíce i roky. “Navrhujeme, aby se materiály projednávaly v pořadí, v jakém do Sněmovny došly. Odsouvat projednávání, zákony se pak před koncem volebního období nahromadí,” uvedl Kováčik dnes v České televizi.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


