Rejstřík trestů už nemá být samostatnou organizační složkou státu
Praha 25. ledna (ČTK) - Rejstřík trestů už nebude fungovat jako samostatná organizační složka státu, začlení se pod ministerstvo spravedlnosti. Počítá s tím návrh, který dnes projedná vláda.
Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení, důvod k jeho samostatné existenci odpadl po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku se nezmění.
Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994. Předtím evidenci vedla státní zastupitelství, respektive prokuratury. V době přijetí zákona vyžadovalo vedení evidence rozsáhlou práci s písemnými dokumenty.
“Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,” uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě k návrhu. Úřad připomněl, že evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení evidencí.
Pravidla pro vedení evidence trestů a evidence přestupků zůstanou stejná. Změna nenastane ani ve vymezení případů, kdy lze žádat informace z těchto evidencí - návrh pouze nově umožňuje poskytovat tato data v anonymizované podobě pro vědecké a výzkumné účely.
Ministerstvo si od začlenění rejstříku do své struktury slibuje zefektivnění řízení evidence i úsporu provozních výdajů. V rejstříku nyní podle tabulek pracuje 34 zaměstnanců, v roce 2019 jich bylo 50. Pod ministerstvo se převede 31 z těchto míst. Změny by měly nastat od 1. ledna příštího roku.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
