Rejstřík trestů už nemá být samostatnou organizační složkou státu

Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení, důvod k jeho samostatné existenci odpadl po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku se nezmění.

Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994. Předtím evidenci vedla státní zastupitelství, respektive prokuratury. V době přijetí zákona vyžadovalo vedení evidence rozsáhlou práci s písemnými dokumenty.

“Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,” uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě k návrhu. Úřad připomněl, že evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení evidencí.

Pravidla pro vedení evidence trestů a evidence přestupků zůstanou stejná. Změna nenastane ani ve vymezení případů, kdy lze žádat informace z těchto evidencí - návrh pouze nově umožňuje poskytovat tato data v anonymizované podobě pro vědecké a výzkumné účely.

Ministerstvo si od začlenění rejstříku do své struktury slibuje zefektivnění řízení evidence i úsporu provozních výdajů. V rejstříku nyní podle tabulek pracuje 34 zaměstnanců, v roce 2019 jich bylo 50. Pod ministerstvo se převede 31 z těchto míst. Změny by měly nastat od 1. ledna příštího roku.