Sněmovna přes výhrady podpořila zákon o kybernetické bezpečnosti
Praha 17. září (ČTK) - Navzdory výhradám koalice i opozice dnes Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Norma má umožnit prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také jejich vyloučení.
Podle kritiků by se předloha v navrženém znění mohla dotknout mnoha malých firem, zvýšit byrokracii i počet státních úředníků. Opoziční SPD neúspěšně navrhla zamítnutí zákona jako normy, kterou požaduje EU. Před dalším schvalováním zákon projednají sněmovní výbory hospodářský, bezpečnostní a pro obranu.
Poslanec ANO Marek Novák uvedl, že zákon v navrženém znění přinese nárůst byrokracie nejen pro malé firmy, které budou potřebovat celkem až 5000 manažerů kybernetické bezpečnosti. Nesmyslně podle poslance dopadne například na 28.000 držitelů licence na výrobu elektrické energie včetně těch, například i cukráren, kteří mají na střeše provozovny fotovoltaické panely nebo na parkovišti dobíjecí stanice pro elektromobily. Podle Petra Letochy (STAN) se má ale zákon vztahovat primárně na 6000 firem.
ANO požadovalo zpřesnit v zákoně, na koho se bude zákon vztahovat, nenechávat to na vyhláškách. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který normu připravil, by podle opozice získal roli “superregulátora”, podle koalice to tak není.
Výhrady k předloze, která bude podle ANO znamenat vytvořeni 150 úřednických míst, původně měli i operátoři a další firmy zastoupené Asociací provozovatelů mobilních sítí (APMS) či Hospodářská komora. “To, co tady přichází z vlády, není to pravé ořechové,” uvedl předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Podle něj by Sněmovna měla normu projednat z hlediska dopadu na náklady firem a následného zdražení jejich produktů.
Cílem zákona je podle vlády posilovat kybernetickou bezpečnost ČR. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů. Primárním nástrojem pro veškerou komunikaci ze strany poskytovatelů s úřadem bude Portál NÚKIB jakožto jednotná platforma.
Návrh dále obsahuje mechanismus prověřování rizik spojených s dodavatelem. Jeho smyslem je přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti Česka prostřednictvím zabezpečení a zvýšení odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu. Zákon by měl být s ohledem na naplnění unijní bezpečnostní směrnice přijat co poloviny letošního října, což se stihnout nepodaří.
Další články
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
Hygienici nemohou chtít údaje o očkování jen po telefonu, rozhodl NSS
Brno 13. července (ČTK) - Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech, kteří odmítli povinné očkování, pokud nejsou splněny zákonné podmínky.



