Sněmovna přes výhrady podpořila zákon o kybernetické bezpečnosti
Praha 17. září (ČTK) - Navzdory výhradám koalice i opozice dnes Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Norma má umožnit prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také jejich vyloučení.
Podle kritiků by se předloha v navrženém znění mohla dotknout mnoha malých firem, zvýšit byrokracii i počet státních úředníků. Opoziční SPD neúspěšně navrhla zamítnutí zákona jako normy, kterou požaduje EU. Před dalším schvalováním zákon projednají sněmovní výbory hospodářský, bezpečnostní a pro obranu.
Poslanec ANO Marek Novák uvedl, že zákon v navrženém znění přinese nárůst byrokracie nejen pro malé firmy, které budou potřebovat celkem až 5000 manažerů kybernetické bezpečnosti. Nesmyslně podle poslance dopadne například na 28.000 držitelů licence na výrobu elektrické energie včetně těch, například i cukráren, kteří mají na střeše provozovny fotovoltaické panely nebo na parkovišti dobíjecí stanice pro elektromobily. Podle Petra Letochy (STAN) se má ale zákon vztahovat primárně na 6000 firem.
ANO požadovalo zpřesnit v zákoně, na koho se bude zákon vztahovat, nenechávat to na vyhláškách. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který normu připravil, by podle opozice získal roli “superregulátora”, podle koalice to tak není.
Výhrady k předloze, která bude podle ANO znamenat vytvořeni 150 úřednických míst, původně měli i operátoři a další firmy zastoupené Asociací provozovatelů mobilních sítí (APMS) či Hospodářská komora. “To, co tady přichází z vlády, není to pravé ořechové,” uvedl předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Podle něj by Sněmovna měla normu projednat z hlediska dopadu na náklady firem a následného zdražení jejich produktů.
Cílem zákona je podle vlády posilovat kybernetickou bezpečnost ČR. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů. Primárním nástrojem pro veškerou komunikaci ze strany poskytovatelů s úřadem bude Portál NÚKIB jakožto jednotná platforma.
Návrh dále obsahuje mechanismus prověřování rizik spojených s dodavatelem. Jeho smyslem je přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti Česka prostřednictvím zabezpečení a zvýšení odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu. Zákon by měl být s ohledem na naplnění unijní bezpečnostní směrnice přijat co poloviny letošního října, což se stihnout nepodaří.
Další články
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
Soud přiznal Heurece 250 milionů korun od Googlu za vytlačování z trhu
Praha 28. srpna (ČTK) - Pražský městský soud přiznal společnosti Heureka odškodné 250 milionů korun s úroky od firmy Google za to, že ji americká internetová společnost nezákonně vytlačovala z trhu.



