Sněmovna schválila možnost až deseti dnů volna ve školách kvůli koronaviru
Praha 25. ledna (ČTK) - Ředitelé škol zřejmě budou moci vyhlásit až na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace.
Schválila to dnes zrychleně Sněmovna. Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné, a to ve výši 80 procent základu výdělku. Poslancům ANO se nepovedlo prosadit požadavek, aby tento nárok měli i rodiče dětí až do 13 let věku.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že úprava má zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou, řekl ministr. Mimořádné volno bude možné podle Gazdíka využít po dobu pandemické pohotovosti.
Poslanec ANO Milan Brázdil se dotazoval, proč má mimořádné ředitelské volno trvat právě až deset dní. “Šel jsem tak z Nerudovy ulice do Sněmovny a napadlo mne to,” odvětil na to Gazdík. Vzápětí dodal, že délku volna konzultoval se všemi zúčastněnými institucemi a byla označena jako optimální a dostatečná, přičemž doplňuje právo ředitelů škol vyhlásit volno na pět dní. Při vyhlášení mimořádného ředitelského volna či výuky na dálku bude rodičům náležet ošetřovné v současné výši krizového ošetřovného, tedy 80 procent, řekl po schválení novinářům Gazdík.
Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za školní rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.
Projednávání zákona se protáhlo na tři hodiny mimo jiné kvůli obsáhlým projevům poslanců hnutí SPD, kteří chtějí oddálit schvalování zákona o korespondenční volbě poslanců a prezidenta. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se pozastavil nad vyjádřením Radka Kotena (SPD), který současné pandemické onemocnění porovnával s “nudlí u nosu”, kterou dříve u dětí nikdo neřešil a nikdo je netestoval. Válek mimo jiné poukázal na to, že nemoc covid-19 může mít vážnější důsledky a její léčba musí být přesně nastavena. “Fakt to není nudle u nosu,” poznamenal.
Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku by měly mít základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího množství pedagogů v důsledku epidemie covidu-19 nešlo učit prezenčně. Pro ředitelské volno by se škola mohla rozhodnout v případě, že by kvůli šíření nákazy dočasně nemohla zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna. Předloha umožňuje vyhlášení distanční výuky nebo mimořádného volna i ze dne na den.
Účast na mimořádné distanční výuce by měla být pro žáky povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i výuku na dálku by mohli ředitelé vyhlašovat i jen pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl rozsah dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádné výuce na dálku podpořilo všech 162 přítomných poslanců, za což Gazdík poděkoval. Pro požadavek vůči ministerstvu práce a sociálních věcí, aby řešilo navýšení hranice z deseti let na 13 let věku v rámci nároku na krizové ošetřovné, hlasovalo jen 73 poslanců opozičních ANO a SPD.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



