Sněmovna schválila nový zákon o zadávání veřejných zakázek
Praha 9. března (ČTK) - Sněmovna dnes schválila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům umožní mimo jiné vyloučit nespolehlivé uchazeče. Dostanou více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset soutěžit výhradně na nejnižší cenu. Vítězné firmy budou muset odkrývat své skutečné vlastníky. Zákon nyní dostane k projednání Senát, poté ho obdrží k podpisu prezident.
Poslanci začali se schvalováním zákona už minulý pátek. Protože se k němu ale sešly asi tři stovky pozměňovacích návrhů, museli absolvovat asi 80 hlasování a závěrečné hlasování o zákonu už nestihli. Pro zákon hlasovali hlavně poslanci vládní koalice, podpořili ho i někteří komunisté a nezařazení poslanci. Opoziční kluby ODS, TOP 09 a Starostů a většina Úsvitu byly proti.
Sněmovní většina odmítla sledovaný pozměňovací návrh opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09 a Starostové). Návrh, který původně podpořil i ústavně-právní výbor, měl znemožnit účast v soutěžích takovým firmám, v nichž vlastní nejméně desetiprocentní podíl člen vlády. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by to bylo v rozporu s evropským právem. Opatření by dopadlo hlavně na skupinu Agrofert, kterou vlastní předseda vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.
Poslanci rozhodli, že za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10.000 korun. Poplatek má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.
Poslanci také doporučili zvýšit proti vládnímu návrhu limit na vícepráce z 30 na 50 procent. Rozsah individuálních změn v rámci dodatečných prací se zvýšil na 50 procent, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky je maximálně 30 procent. Neprošel návrh Jiřího Petrů (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele. Povinnost vítězných firem dokladovat své skutečné vlastníky tak v zákoně bude a bude to podmínka pro uzavření smlouvy.
Poslanci zamítli zvýšení limitu na malá koncesní řízení z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Malé koncesní řízení se používá například, když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle návrhu vyhlašovat zadavatel zadávací řízení. Šlechtová s návrhem na zvýšení limitu nesouhlasila. Hrozí podle ní riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se z nich staly koncese a mohly se zadávat bez soutěže.
Vláda předložila návrh nového zákona kvůli nutnosti převzít pravidla tří nových evropských směrnic. Členské státy je musí převzít tak, aby začaly platit nejpozději od letošního 18. dubna. Ministryně Šlechtová už v pátek řekla, že udělá vše, aby Evropská komise nezahájila s ČR řízení kvůli tomu, že Česko nestihlo zákon přijmout včas.
Další články
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v kauze Bulovky
Praha 6. srpna (ČTK) - Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.
Obvodní soud v Praze 10 uznal rehabilitaci Milana Knížáka za vazbu v 70. letech
Praha 5. srpna (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 10 dnes rehabilitoval nedávno zesnulého umělce a pedagoga Milana Knížáka. Rozhodnutí okamžitě nabylo právní moci, strany se vzdaly práva na odvolání.
Advokáti a notáři se přou nad změnou zrychlující vklad nemovitostí do katastru
Praha 4. srpna (ČTK) - Advokáti a notáři se přou nad podobou novely katastrálního zákona. Česká advokátní komora (ČAK) tvrdí, že návrh oslabuje ochranu vlastníků nemovitostí a dává notářům značnou konkurenční výhodu.
NS: Chybu v prohlášení vlastníka bytového domu lze opravit i po letech
Brno 4. srpna (ČTK) - Na chybu v prohlášení vlastníka, tedy dokumentu, který rozděluje bytový dům na jednotky, lze upozornit i po mnoha letech a žádat u soudu opravu. Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího soudu (NS).
Úkladná vražda a některé další činy by mohly být nepromlčitelné, navrhla koalice
Praha 1. srpna (ČTK) - Úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením by se mohly zařadit mezi nepromlčitelné. Jde také například o některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.


