Sněmovna schválila pravidla pro auta bez řidiče i vznik nové silniční inspekce
Praha 12. března (ČTK) - Zákon zřejmě do budoucna upraví podmínky autonomních vozidel, tedy aut bez řidiče. Lidé na místě řidiče například nebudou smět pít alkohol a budou muset na výzvu vozidla převzít řízení. Počítá s tím novela zákona o silničním provozu, kterou schválila Sněmovna.
Předloha počítá hlavně se zřízením Inspekce silniční dopravy. Inspekce bude mít větší pravomoci například při kontrolách stanic technické kontroly nebo přetížených kamionů. Upravuje také takzvanou poptávkovou dopravu. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Novela podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) přinese na silnice řadu pozitivních věcí. Sníží zbytečnou byrokracii, ušetří lidem peníze a zvýší bezpečnost, vyjmenoval.
Poptávková doprava, nazývaná také autobus na zavolání, kterou už některé kraje zavádějí, umožní cestujícím objednat si autobus například pomocí aplikace v mobilu. S pomocí aplikace v chytrém telefonu si lidé mohou přivolat minibus, který je dopraví, kam potřebují. Nasazení tohoto typu dopravy má být jednodušší i díky tomu, že pro použitá vozidla bude stačit řidičský průkaz skupiny B, nebude nutné oprávnění pro autobusy. Kupka poslancům řekl, že menší autobusy nebo mikrobusy můžou zastavit i v místech, kde nejsou klasické zastávky, což může pomoci třeba seniorům.
Pravidla pro autonomní vozidla se do novely dostala na návrh ministerstva dopravy prostřednictvím pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Návrh stanoví, že po dobu řízení automatizovaného auta vozidlem se na řidiče nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti řidiče týkající se řízení vozidla, jejichž dodržení zajišťuje automatizované vozidlo. Podle dřívějšího vyjádření ředitele legislativy ministerstva Jakuba Kopřivy se na tato vozidla bude i nadále vztahovat povinné pojištění, protože případnou škodu způsobí provoz vozidla, ať už ho bude řídit automat, nebo člověk.
Novela také počítá se vznikem Inspekce silniční dopravy, která vznikne transformací dosavadního Centra služeb pro silniční dopravu. Neměla by podle vlády znamenat zřízení nových úřednických míst. Inspektoři budou nosit služební stejnokroj a zaměří se třeba na přetížené kamiony nebo na nápadně kouřící vozidla, u nichž bude podezření na porušování emisních předpisů. Inspekce bude mít 80 pracovních míst. Roční náklady na investice a provoz nové inspekce ministerstvo dopravy odhaduje přibližně na 146 milionů korun.
Novela řeší i takzvané tatraktory. Jde o vozidla registrovaná jako traktory, ale přitom mají provozní a jiné vlastnosti jako běžné nákladní automobily. Podle nynějšího zákona se za ně například neplatí mýtné. Půjde o vozy, jejichž nejvyšší povolená hmotnost převyšuje 3500 kilogramů a konstrukční rychlost je 80 kilometrů v hodině nebo vyšší, ale registrovány jsou jako traktory. Nově mají podléhat mýtnému a k jejich řízení bude zapotřebí oprávnění skupiny C1 nebo C a také profesní způsobilost.
Sněmovna odmítla návrh poslance ODS Stanislava Blahy, který stanovoval dolní hranici sazeb pokut za přestupky spáchané provozovateli stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí a kontrolními techniky. Blaha argumentoval tím, že nyní platí pouze horní hranice pokut a v praxi pak úřady ukládají pokuty v různé výši. Podle Asociace STK i Hospodářské komory však můžou být pokuty likvidační. Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) ale řekl již v úterý ČTK, že podle ministerstva dopravy likvidační nejsou.
Sněmovna na Adamcův návrh prodloužila nyní roční platnost evidenční kontroly vozidla, která je potřebná pro změnu vlastníka nebo provozovatele. Nově má platit celou dobu mezi pravidelnými technickými prohlídkami vozu. Evidenční kontrola je součástí technických prověrek, prodloužení její platnosti má snížit administrativu. Nelíbí se to Asociaci STK, která varuje před tím, že to zvýší počet podvodů se stočenými tachometry. Adamec naopak argumentuje tím, že jde o změnu z vládního programového prohlášení, která má ulevit od administrativy.
Společný záznam o nehodě, k níž není nutné přivolat policii, budou moci řidiči pořizovat patrně také přes webovou aplikaci České kanceláře pojistitelů. Přijatý pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara (ODS) navíc zvyšuje hranici odhadované škody, od níž je nutné oznamovat havárií policii, z nynějších 100.000 korun na 200.000 korun. Kupka uvedl, že zvýšení hranice odráží růst cen.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



