Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční změnu pravidel pro státní úředníky

Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Pro tento postup bylo zhruba pět desítek ze 161 hlasujících poslanců.

Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor, dostal na to obvyklých 60 dnů. Opozice neuspěla ani s návrhy prodloužit tuto lhůtu o dalších 20 dnů a normu svěřit k projednání rovněž výboru pro veřejnou správu.

Nový zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Výpověď by nově mohli dostat na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Opoziční politici poukazovali zejména na to, že zákon nebyl připraven vládou a neprovází jej důsledné analýzy důsledků a dopadů změn. Kritizovali, že státní tajemníky mají nově jmenovat i odvolávat ministři a že koalice chce po roce rušit služební komise, u nichž mohou úředníci hledat ochranu před nátlakem. Norma má podle opozice pomoci snáze získat státní dotace firmám propojeným s vládními politiky.

Protikorupční organizace Transparency International a iniciativa Česko funguj! se obávají ohrožení nezávislosti státní správy. Iniciativa v tiskové zprávě vyzvala k vytvoření skupiny se zastoupením všech sněmovních klubů, vedení státní služby, odborů a nezávislých odborníků, která by posoudila všechny pohledy na návrh nového zákona a jeho dopady.

Odborářské organizace s postupem koalice nesouhlasí s poukazem na to, že s nimi změny s dopadem na desetitisíce státních úředníků neprojednala. Chybí jim analýza dopadů na personál, fungování úřadů i rozpočty, upozorňují i na možné oslabení profesionality a politizaci státní správy. Hodlají se kvůli tomu obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale případných stížností unijních institucí neobává.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality rozhodování státního aparátu a nezávislosti jeho rozhodování. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů.

Tvůrci normy chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavně méně závažné porušování povinností zaměstnance.

Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo ve správním úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání.