Články s tagem: služební poměr

Praha 29. ledna (ČTK) - Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání podpořila v úvodním kole nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit výměnu státních úředníků.

Praha 14. ledna (ČTK) - Odbory pracovníků úřadů práce a úřadu vlády nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zrušení služebního zákona a jeho nahrazení novou normou, která má usnadnit propouštění úředníků. Podle odborářů by ohrozil fungování státní a vedl k její politizaci.

Ústavní soud vydal počátkem srpna 2025 nález, kterým připustil dosud soudy odmítanou možnost soudního přezkumu výběrového řízení podle zákona o státní službě, potenciálně i přezkum dalších otázek souvisejících se vznikem a zánikem služebního poměru.

Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.

V legislativním procesu se nachází významná novela zákona č. 361/2003 Sb., týkající se služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tato novela představuje komplexní změnu, která reaguje na dlouhodobé potřeby modernizace a přizpůsobení služebního poměru současným společenským podmínkám a odstraňuje duplicity správního řízení.

Praha 25. června (ČTK) - Vzdělávání úředníků získá od příštího roku nová pravidla. Například vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, budou muset složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání.

Praha 24. května (ČTK) - Sněmovna navzdory opoziční kritice podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu služebního zákona, podle níž má koordinaci státní služby převzít úřad vlády od ministerstva vnitra.

Uchazeč, který nebyl vybrán v druhém kole výběrového řízení podle zákona o státní službě, se nemůže soudně domáhat toho, aby byl vybrán. A to ani v případě, že byl jediným uchazečem v tomto kole.

Tento článek je pokračováním komparace změn služebního poměru ve vztahu ke změnám pracovního poměru dle zákoníku práce. V minulém článku jsme rozebírali základní rozdíly mezi zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.) a zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Zaměřili jsme se na základní vymezení právních norem, na koho úprava dopadá a v čem je základní rozdíl právních úprav, následně jsme se soustředili již na samotné změny služebního poměru, a to na pracovní cestu a přeložení.

Služební poměr a pracovní poměr jsou dva různé druhy výkonu práce, v odlišných podmínkách, na základě jiných předpokladů, řídící se různou právní úpravou. V některých ohledech je však úprava podobná. V tomto článku se budeme zabývat úpravou změny služebního poměru dle zákona o státní službě v porovnání se změnou pracovního poměru dle zákoníku práce. Zákon o státní službě upravuje změny v ustanovení § 44 až § 70 zákona č. 234/2014 Sb., zákona o státní službě. Zákoník práce upravuje změny pracovního poměru v ustanovení § 40 až § 47 zákona č. 262/2006 Sb. Cílem tohoto článku je porovnat právní úpravu. Nejdříve je nutné se zaměřit na to, na koho jaká úprava dopadá, a v čem je základní rozdíl právních úprav.