Soud odmítl dovolání v kauze vyvádění peněz z dotací EU
Praha 23. května (ČTK) - Nejvyšší soud odmítl dovolání pěti lidí odsouzených v případu vyvedení více než 200 milionů korun z dotací EU. ČTK to dnes řekl jeho mluvčí Petr Tomíček. V kauze figuruje také bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Forman a další dva lidé. Jejich případem se bude znovu zabývat pražský městský soud, který v minulosti Formana už dvakrát obžaloby zprostil. Soudy se kauzou zabývají deset let.
Deset obžalovaných se podle spisu snažilo v letech 2004 a 2005 z likvidačního zůstatku Nadace pro rozvoj regionů (NRR) vyvést přes různé firmy 144 a 85 milionů korun. Šlo o nevyčerpaný zůstatek z peněz, které EU od roku 1994 poskytla na podporu malého a středního podnikání v Česku. Peníze s výjimkou necelých 28 milionů korun se policii podařilo na poslední chvíli zajistit.
Podle pravomocného rozsudku se u šesti obžalovaných - Radima Špačka, Kamily Jarošové, Roberta Hrdiny, Anthony Maurice Seddona, Jitky Mácové a Květoslavy Foersterové - bezpečně podařilo prokázat, že se úmyslně snažili vyvést peníze z moci státu. Svědčí o tom uzavřené smlouvy, následné výběry a převody peněz nebo nasazení tzv. bílých koní do různých firem, přes které peníze protékaly. Skupina byla potrestána za podvody a praní špinavých peněz.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku podle informací ČTK podali Špaček, Jarošová, Hrdina, Seddon a Mácová. Nejvyšší soud by měl během dneška zveřejnit, proč dovolání odmítl. Na výsledek dovolání čekal pražský městský soud, který neměl k dispozici spis s případem. Znovu se bude muset zabývat případem Formana, Josefa Šmejkala a Jiřího Bašty. Odvolací soud jejich část vrátil k novému projednání, protože zprošťující rozsudek nepovažuje za správný.
Špaček, Jarošová a Hrdina stráví ve vězení v rozmezí od tří do čtyř let. Ostatní pravomocně odsouzení dostali podmínky. Všichni také mají zakázáno na čtyři až šest let působit ve funkci statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech. Špaček s Hrdinou také mají státu zaplatit vzniklou škodu 27 milionů korun. Mnohem mírnější peněžité tresty dostali i další členové skupiny.
Strůjcem údajného zločinného plánu byl podle obžaloby Ondřej Dvořák, likvidátor jedné ze dvou společností přímo navázaných na NRR. Jeho případ byl kvůli údajnému špatnému zdravotnímu stavu Dvořáka vyloučen k samostatnému projednání.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


