Soud škrtal v daňovém řádu, formuláře musí upravit právní předpis

Ustanovení říká, že přihlášku k registraci, řádné i dodatečné daňové tvrzení lze podávat jen na tiskopisech ministerstva. Daňový řád ale přímo nestanovuje rozsah informací v tiskopisech, ani nezmocňuje ministerstvo financí k vydání patřičné vyhlášky.

Podle 19 senátorů, za které jednal Ivo Valenta (za Soukromníky), musí rozsah povinně sdělovaných údajů alespoň obecně stanovit zákon, případně vyhláška, a nikoliv až formulář samotný. Senátoři varovali před “panstvím formulářů”, které mohou byrokraté využívat k vytváření nových povinností a vyžadovat v nich různé osobní údaje.

Ústavní soudci dali hlavním argumentům senátorů za pravdu. “Není možné, aby se jen na úředním stole rodilo, jak má tiskopis vypadat a jaký obsah má mít,” řekl soudce zpravodaj David Uhlíř. Zdůraznil také to, že pokud je tiskopis definován zákonem nebo vyhláškou, lze rozsah požadovaných informací efektivněji přezkoumat soudem.

“Tiskopis sám o sobě není právní předpis a neexistuje mechanismus, jak by mohla soudní moc přezkoumat, zda jsou povinnosti ukládané daňovým subjektům v souvislosti s ústavou,” uvedl Uhlíř. Advokát senátorů Zdeněk Koudelka dnešní nález přivítal, dosavadní praxi označil za nevhodnou. “Takto se hodně postupovalo před rokem 1989, byli jsme byrokratickým formulářovým státem,” uvedl Koudelka.

ÚS návrh senátorů obdržel už v roce 2017, souvisel se starším rozhodnutím soudu, který s účinností ke konci roku 2017 zrušil část zákona nechávajícího rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení DPH na úvaze finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit přímo právní předpis, nikoliv jen formulář, řekl tehdy soud.