Unijní soud podpořil EK ve sporu s Polskem
Lucemburk/Varšava 17. prosince (ČTK) - Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Nejvyšší soudní instance Evropské unie již v říjnu na návrh EK předběžným opatřením pozastavila platnost nového polského zákona o nejvyšším soudu, vrátila do funkcí mezitím penzionované soudce a nařídila nejmenovat nové soudce do funkcí, jichž se týkají sporné předpisy, připomněla polská televizní stanice TVN 24. Nynější verdikt je podle ní definitivní.
Nový zákon o nejvyšším soudu, který nabyl účinnosti od července, snižoval soudcům věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Zástupci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) tento krok hájili s tím, že je potřeba zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se zkorumpovaných soudců. Jeho kritici v něm naopak viděli nástroj, jak poslat na odpočinek nepohodlné soudce, včetně předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzaty Gersdorfové. Ta odmítala odejít do penze před vypršením svého mandátu, zaručeného ústavou.
Prezident Andrzej Duda dnes podle své kanceláře podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, kterou na konci listopadu hlasy vládní strany PiS přijaly obě komory polského parlamentu. Tato novela znamená podle listu Gazeta Wyborcza odstranění hlavních vad, kvůli kterým EK žalovala Polsku u unijního soudu, a znamená návrat do funkcí soudců nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, kteří byli po dosažení 65 let penzionováni.
Soudci, kteří se ujali funkce v nejvyšším soudu před vstupem této novely, odcházejí do penze po dosažení 70 let věku. Na svou žádost budou moci být penzionováni po dosažení 65 let, respektive 60 let v případě žen. Žádost o penzionování si budou moci podat i soudci v případě, že na nejvyšším soudu pracovali nejméně devět let.
Soudci, kteří se ujmou funkce v nejvyšším soudu po vstupu novely v platnost, budou odcházet do penze po dosažení 65 let - pokud ovšem nejpozději šest měsíců před vypršením lhůty nepodají prohlášení o připravenosti dál soudit a prezident jim vyhoví, poznamenala TVN 24.
Gersdorfová už dříve uvedla, že tato novela představuje jen jeden krok vpřed a že bude zapotřebí učinit další kroky, aby byl v Polsku zachován právní stát.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



