Unijní soud podpořil EK ve sporu s Polskem
Lucemburk/Varšava 17. prosince (ČTK) - Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Nejvyšší soudní instance Evropské unie již v říjnu na návrh EK předběžným opatřením pozastavila platnost nového polského zákona o nejvyšším soudu, vrátila do funkcí mezitím penzionované soudce a nařídila nejmenovat nové soudce do funkcí, jichž se týkají sporné předpisy, připomněla polská televizní stanice TVN 24. Nynější verdikt je podle ní definitivní.
Nový zákon o nejvyšším soudu, který nabyl účinnosti od července, snižoval soudcům věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Zástupci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) tento krok hájili s tím, že je potřeba zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se zkorumpovaných soudců. Jeho kritici v něm naopak viděli nástroj, jak poslat na odpočinek nepohodlné soudce, včetně předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzaty Gersdorfové. Ta odmítala odejít do penze před vypršením svého mandátu, zaručeného ústavou.
Prezident Andrzej Duda dnes podle své kanceláře podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, kterou na konci listopadu hlasy vládní strany PiS přijaly obě komory polského parlamentu. Tato novela znamená podle listu Gazeta Wyborcza odstranění hlavních vad, kvůli kterým EK žalovala Polsku u unijního soudu, a znamená návrat do funkcí soudců nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, kteří byli po dosažení 65 let penzionováni.
Soudci, kteří se ujali funkce v nejvyšším soudu před vstupem této novely, odcházejí do penze po dosažení 70 let věku. Na svou žádost budou moci být penzionováni po dosažení 65 let, respektive 60 let v případě žen. Žádost o penzionování si budou moci podat i soudci v případě, že na nejvyšším soudu pracovali nejméně devět let.
Soudci, kteří se ujmou funkce v nejvyšším soudu po vstupu novely v platnost, budou odcházet do penze po dosažení 65 let - pokud ovšem nejpozději šest měsíců před vypršením lhůty nepodají prohlášení o připravenosti dál soudit a prezident jim vyhoví, poznamenala TVN 24.
Gersdorfová už dříve uvedla, že tato novela představuje jen jeden krok vpřed a že bude zapotřebí učinit další kroky, aby byl v Polsku zachován právní stát.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



