Unijní soud podpořil EK ve sporu s Polskem
Lucemburk/Varšava 17. prosince (ČTK) - Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Nejvyšší soudní instance Evropské unie již v říjnu na návrh EK předběžným opatřením pozastavila platnost nového polského zákona o nejvyšším soudu, vrátila do funkcí mezitím penzionované soudce a nařídila nejmenovat nové soudce do funkcí, jichž se týkají sporné předpisy, připomněla polská televizní stanice TVN 24. Nynější verdikt je podle ní definitivní.
Nový zákon o nejvyšším soudu, který nabyl účinnosti od července, snižoval soudcům věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Zástupci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) tento krok hájili s tím, že je potřeba zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se zkorumpovaných soudců. Jeho kritici v něm naopak viděli nástroj, jak poslat na odpočinek nepohodlné soudce, včetně předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzaty Gersdorfové. Ta odmítala odejít do penze před vypršením svého mandátu, zaručeného ústavou.
Prezident Andrzej Duda dnes podle své kanceláře podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, kterou na konci listopadu hlasy vládní strany PiS přijaly obě komory polského parlamentu. Tato novela znamená podle listu Gazeta Wyborcza odstranění hlavních vad, kvůli kterým EK žalovala Polsku u unijního soudu, a znamená návrat do funkcí soudců nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, kteří byli po dosažení 65 let penzionováni.
Soudci, kteří se ujali funkce v nejvyšším soudu před vstupem této novely, odcházejí do penze po dosažení 70 let věku. Na svou žádost budou moci být penzionováni po dosažení 65 let, respektive 60 let v případě žen. Žádost o penzionování si budou moci podat i soudci v případě, že na nejvyšším soudu pracovali nejméně devět let.
Soudci, kteří se ujmou funkce v nejvyšším soudu po vstupu novely v platnost, budou odcházet do penze po dosažení 65 let - pokud ovšem nejpozději šest měsíců před vypršením lhůty nepodají prohlášení o připravenosti dál soudit a prezident jim vyhoví, poznamenala TVN 24.
Gersdorfová už dříve uvedla, že tato novela představuje jen jeden krok vpřed a že bude zapotřebí učinit další kroky, aby byl v Polsku zachován právní stát.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


