Úřady zřejmě budou moci omezit pandemickým zákonem širší okruh činností
Praha 2. února (ČTK) - Protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď.
Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Předpokládá to vládní novela zákona, kterou dnes s úpravami schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze po více než 35 hodinách od úterního zahájení schůze. Poslanci mimo jiné podstatně snížili horní hranici pokut, které mohou úřady za porušení mimořádných opatření ukládat. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři. Opoziční SPD neprosadila zrušení pandemického zákona a ohlásila, že pokud bude zákon platit, napadne ho u Ústavního soudu.
Pro předlohu hlasovalo 70 ze 122 přítomných poslanců. Proti jich bylo 52. Novelu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Poslanci opozičních ANO a SPD hlasovali proti.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že schválené úpravy posunuly novelu správným směrem. Před poslanci opět slíbil, že bude pokračovat v uvolňování protikoronavirových restrikcí. “Pandemický zákon není nic jiného než pojistka, kdyby se něco mimořádného stalo,” zdůraznil. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je ale zákon “bezprecedentním útokem na práva a svobody občanů”. Podání k Ústavnímu soudu se podle něho bude týkat i údajně bezdůvodného schvalování předlohy zkráceně ve stavu legislativní nouze. Poslanci ANO dílčí poslanecké úpravy novely podpořili, pro zákon jako celek ale podle předsedkyně frakce hnutí Aleny Schillerové hlasovat nemohli. Schillerová uvedla, že ačkoli jde o zásadní zákon, který rozděluje společnost, nebyl řádně prodiskutován.
Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem například i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou. Sněmovna možnost upravila na návrh poslanců vládní koalice tak, aby takový postup nemohl být zneužitelný. Zákon také zavede lhůtu, v níž má krajská hygienická stanice po námitce prošetřit důvodnost nařízené karantény či izolace.
Hlavní části pandemického zákona o možnosti vydávání mimořádných opatření mají platit podle schváleného pozměňovacího návrhu zdravotnického výboru do konce listopadu. Původně měla jejich platnost skončit s únorem a vláda navrhovala prodloužení účinnosti zákona bez časového omezení.
Sněmovna na návrh koalice vyškrtla z novely ustanovení, podle nichž měla dostat pravomoc k vydávání protiepidemických opatření pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Úřady nebudou moci na rozdíl od současného znění pandemického zákona a vládního znění novely úplně zakázat soukromé a veřejné akce, a také provoz hudebních, tanečních nebo herních klubů či diskoték, heren a kasin. Jejich provoz budou moci pouze omezit.
Restrikce se nadále budou moci týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. “Navrhovanými změnami dojde pouze k rozšíření subjektů, kterých se omezení a stanovení podmínek dotýká, nedochází však k založení typově zcela nového druhu regulace,” stojí v důvodové zprávě k novele.
Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Budou se moci týkat také zoologických a botanických zahrad, různých kulturních institucí, památek nebo třeba hvězdáren. Úřady budou moci podle pandemického zákona regulovat také hudební, divadelní a filmová představení, taneční produkce, slavnosti, kulturní festivaly či veletrhy a dále dětské zotavovací akce a příměstské tábory.
Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Regulace se bude moci týkat rovněž činností vykonávaných mimo provozovny, například přímo u zákazníka. Jde mimo jiné o kadeřnické služby a o kosmetiku.
Posílení pravomocí hejtmanů prosadil poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Hejtman by po projednání v krizovém štábu mohl podle zákona vyzvat krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, mohl by případně navrhnout i jeho znění. Hygienická stanice by musela výzvu hejtmana projednat.
Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, Sněmovna snížila podle návrhu koalice na pětinu. Maximální pokuta činí v současnosti tři miliony korun, nově by byla nejvýše 600.000 korun. Při opakovaném prohřešku by se nejvyšší možná pokuta snížila z až čtyř milionů na maximálně 800.000 korun.
Další články
Soudní dvůr EU zamítl žádost Polska o pozastavení dohody mezi EU a Mercosurem
Lucemburk/Varšava 29. září (ČTK) - Soudní dvůr Evropské unie dnes zamítl žádost Polska o pozastavení provádění dohody EU o volném obchodu s Jižní Amerikou. Informovala o tom agentura Reuters. Žádost byla součástí žaloby, kterou Polsko podalo, a soudní dvůr o ní teprve rozhodne, doplnila agentura PAP.
Spor o odškodné za zranění způsobené pádem větve se vrací na začátek, rozhodl NS
Brno 29. září (ČTK) - Spor o odškodné za zranění způsobené pádem větve se vrací na začátek. Zraněný požaduje od města Hradec Králové téměř tři miliony korun jako náhradu majetkové i nemajetkové újmy.
EK chystá přísnější dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů
Brusel 24. září (zpravodajka ČTK) - Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků na výběr hotovosti.
Poslanci chtějí přidat k novému trestnímu činu týrání kočky či psa další zvířata
Praha 23. září (ČTK) - Ve Sněmovně opět vzbudil pozornost navrhovaný nový trestný čin, který by se vztahoval na bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodných pohnutek.
Ministerstvo navrhuje delší platnost řidičských průkazů, místo deseti na 15 let
Praha 22. září (ČTK) - Ministerstvo dopravy chce prosadit delší platnost řidičských průkazů, místo stávajících deseti let by měly mít platnost 15 let. Zároveň navrhuje povolit vyšší maximální rychlost pro obytné vozy z 80 na 100 kilometrů za hodinu na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.



