Ústavní soud zrušil část zákona o majetku ČR, týká se zániku zástavních práv

Zákon o majetku ČR konkrétně říkal, že “zástavní práva k majetku, který stát takto nabyl, okamžikem jeho přechodu na stát zanikají”. Stát tak mohl majetek bez problémů zpeněžit. V mezičase se právní úprava vyvíjela. Jiný předpis, konkrétně trestní zákoník, nyní stanovuje, že zástavní práva k propadlému majetku nezanikají. Dnešní nález tak dopadá spíše na starší spory.

Nález doplňuje, že pokud je dříve propadlý majetek dosud ve vlastnictví státu, nelze k zániku zástavního práva přihlížet, zástavní věřitelé tedy patrně mohou svůj nárok uplatnit vůči státu. “Pokud v mezidobí stát majetek prodal, tak je třeba chránit dobrou víru nabyvatele,” řekl soudce zpravodaj David Uhlíř.

Justice se problematikou zabývala na základě případu muže, který byl pravomocně odsouzen za krácení daní a jeho nemovitosti poté propadly státu. Ještě před tím si ale vzal několikamilionový úvěr, za který ručil domem a pozemky.

Poté, co jeho majetek propadl státu, už se banka marně pokoušela uplatnit svůj nárok. Obvodní soud pro Prahu 2 exekuci zastavil, Městský soud v Praze jeho rozhodnutí potvrdil. Banka se obrátila s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zdůraznila, že smlouvu o úvěru i zástavní smlouvu uzavírala v době, kdy muž i jeho firma vyvíjeli ekonomickou aktivitu a trestné činnosti se nedopouštěli, a tedy postupovala s péčí řádného hospodáře. Zastavené nemovitosti také podle banky nepředstavovaly výnos z trestné činnosti, ani s ní nesouvisely.

Nejvyšší soud řízení o dovolání přerušil a obrátil se na ústavní soudce s návrhem na zrušení části zákona. Dospěl totiž k závěru, že je v rozporu s ústavním pořádkem. ÚS se problematikou zabýval od roku 2021. Soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, jejíž nález nezískal většinovou podporu pléna, nahradil jako nový soudce zpravodaj Uhlíř. Odlišná stanoviska k části odůvodnění uplatnili soudci Vojtěch Šimíček a Jan Wintr.