Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Návrh vláda Petra Fialy (ODS) schválila už letos v únoru, poslanci ho ale před říjnovými volbami nestihli projednat. Aby byl k dispozici Sněmovně v novém složení, musela ho vláda schválit znovu.
Zákon by se vztahoval na firmy, jež působí na území ČR a alespoň v jednom dalším státě EU. Cílem zákona, který do českého právního řádu přenáší evropskou směrnici, je podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zlepšit vymáhání trestního práva a také usnadnit koordinaci mezi unijními státy.
"Síťové služby mohou být poskytovány odkudkoli, přičemž v zemi, ve které jsou nabízeny, ani na vnitřním trhu jako takovém nevyžadují fyzickou infrastrukturu, fyzické prostory ani přítomnost pracovníků," sdělilo MPO v předkládací zprávě. "Proto může být obtížné uplatňovat a vymáhat povinnosti, které těmto poskytovatelům služeb ukládají vnitrostátní a unijní právní předpisy, zejména povinnosti plnit příkazy nebo rozhodnutí justičních orgánů," doplnil resort.
Za porušení zákona firmě hrozí pokuta do deseti milionů korun nebo do pěti procent jejího čistého obratu v minulém účetním období - uplatněná by byla vyšší z těchto hodnot.
Kontaktní údaje na určené provozovny či zástupce by podle návrhu shromažďoval Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ten by informace následně předával ministerstvu spravedlnosti, jež by zajistilo jejich zveřejnění na portálu Evropské justiční sítě v trestních věcech. ČTÚ v připomínkách uvedl, že bude nutné od roku 2026 vytvořit minimálně pět pracovních míst, které si ze státního rozpočtu vyžádají přibližně 4,3 milionu korun.
Diskuze k článku ()