Články s tagem: důkazní prostředky

Je zřejmé, že s rozvojem neurověd došlo k zásadnímu obratu v uvažování o svobodě vůle, což ovlivnilo samu podstatu uvažování o právu jako takovém. Vedle tohoto zásadního nabourání stávajícího teoretického paradigmatu lze mluvit i o otázkách praktického využití neurotechnologických důkazů v rámci soudních řízení a o oprávněnosti jejich užití, případně o problémech s takovým užitím spojených. Proti užití neurotechnologií v právu se navíc objevují závažné námitky.

Praha 19. listopadu (ČTK) - Vláda v demisi opětovně schválila návrh zákona, který firmám, jež umožňují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, ukládá povinnost určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.

Tento článek se zabývá neuroprávem[1], tedy zejména novými neurotechnologiemi a možnostmi jejich užití s praktickými i teoretickými dopady v rámci stávajícího právního diskurzu.

Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.

Ve chvílích krize ve vztahu může být silné pokušení pátrat po odpovědích v osobní korespondenci partnera.

Evropskou unii[1] lze v návaznosti na konstantní judikaturu evropských a mezinárodních soudů vnímat jako nadnárodní uskupení států, které je nadáno vlastní právní subjektivitou, tedy schopností samostatně právně jednat.

Právní úpravu použitelnosti obrazových, zvukových a jiných záznamů, předložených osobami od orgánů činných v trestním řízení odlišných, současná právní úprava neobsahuje a chybí i explicitní právní úprava postupu při vyhledávaní, opatřování a předkládání takových záznamů.

Právní úpravu použitelnosti obrazových, zvukových a jiných záznamů, předložených osobami od orgánů činných v trestním řízení odlišných, současná právní úprava neobsahuje a chybí i explicitní právní úprava postupu při vyhledávaní, opatřování a předkládání takových záznamů.

Článek se věnuje problematice využití elektronických důkazů v rámci trestního řízení.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Dokazování v občanském soudním řízení podrobně upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který mimo jiné specifikuje jednotlivé druhy důkazů (jako např. důkaz výpovědí svědků, listinný důkaz, důkaz znaleckým posudkem apod.) a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazních prostředků soudy.

Ústavní soud se vyjádřil k přípustnosti zvukového záznamu z porady senátu, jako důkazu v řízení o podjatosti soudce. Jde o další rozhodnutí Ústavního soudu, kde se konstatuje přípustnost nezákonně pořízeného důkazu.

Nemyslete si, že se i dnes nemohou seběhnout v trestním řízení kuriózní situace, které bychom hledali spíše v příbězích rady Vacátka. Zrovna jeden takový, kde nalézací soud musel přistoupit k zřídka vídanému způsobu dokazování, vám dnes představím.

Tak jako během 18. a 19. století došlo k průmyslové revoluci, od devatenáctého století můžeme sledovat revoluci komunikační. Od opatrných začátků s prvním telefonem Alexandera Grahama Bella jsme se posunuli až do 21. století.