Výbor: Sněmovna by měla projednat žalobu na Zemana veřejně

Sněmovna bude žalobu projednávat ve čtvrtek 26. září. Očekává se, že souhlas s jejím podáním horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane.

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Senátor Václav Láska (SEN 21) dnes ve výboru uvedl, že všechny body spojuje prezidentova snaha nerespektovat role jednotlivých ústavních mocí a dosáhnout stavu, že vláda bude odpovědná jen hlavě státu. Následně se rozproudila debata.

Bývalý ministr spravedlnosti z opoziční ODS Pavel Blažek soudí, že rozhodnutí pléna o žalobě bude ryze politické a otázka zní, zda se má politický souboj přenést na soud. Podle něho to smysl nemá. “Na hrocha se nechodí se špendlíkem,” řekl Blažek.

Další někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková z vládního hnutí ANO označila žalobu za senátní interpretaci skutků. “Argumenty, které používáte, neobstojí právě proto, že jsou to vaše výklady, které nemají oporu v zákonech,” řekla Láskovi. Láska přitakal, že jde o výklad, ovšem o tom, zda je správný, by měl podle něho rozhodnout Ústavní soud. Zdůraznil, že úspěchem si je jistý.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) míní, že ze skutků by mohl být Zeman pohnán před Ústavní soud jen pro někdejší jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka, ovšem už před pěti lety. Nyní je to podle Bendy pochybné, když jde navíc o záležitost z prvního Zemanova funkčního období. Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka by Sněmovna měla vyslovit se žalobou souhlas i v případě, že by v ní byl byť jen jediný protiústavní skutek. Osobně v ní vidí dva. Kateřina Valachová (ČSSD) pokládá žalobu na prezidenta za “kvazitrestní řízení”, v němž je Senát vyšetřovatelem, Sněmovna státním zástupcem a Ústavní soud soudcem. “Ve Sněmovně bychom měli diskutovat o tom, zda důkazy, které Senát shromáždil, odůvodňují hrubé porušení ústavy,” uvedla.

Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné. K rozhodnutí musí dolní komora dospět do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.

Senát jednal o žaloba neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.