Vyvlastnění pozemků motocentra kvůli D3 zůstává v platnosti, ÚS odmítl stížnost
Brno 28. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí o vyvlastnění pozemků motocentra, které jsou klíčové pro stavbu úseku D3 u Tábora, zůstává v platnosti. Ústavní soud odmítl stížnost jednoho z majitelů Pavla Bratránka a společnosti Taartrade.
Na rozhodnutí upozornil na síti X generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. ŘSD požádalo ministerstvo dopravy o obnovu stavebního řízení a ve výběrovém řízení se hledá zhotovitel dostavby D3, uvedl Mátl.
Ústavní stížnost byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost, potvrdila Natálie Nechvátalová z Ústavního soudu. Plné odůvodnění zatím není v internetové databázi dostupné.
O vyvlastnění pozemků motocentra žádalo ŘSD kvůli tomu, aby mohlo dostavět zhruba 400 metrů dálnice D3. Bratři Bratránkovi s vyvlastněním nesouhlasili, rozhodnutí o odnětí vlastnického práva označovali za nepřiměřené a protiústavní.
Nejvyšší správní soud (NSS) loni dospěl k závěru, že vyvlastnění je nezbytné, alternativní řešení neexistuje. “Pokud chce osoba zúčastněná na řízení (ŘSD) realizovat stavbu dálnice D3, nemůže postupovat jinak než vyvlastnit nemovitosti žalobců,” stálo v rozsudku.
Podle NSS vznikl problém už před lety kvůli chybnému rozhodnutí správních orgánů. Úřady schválily trvalý přístup k motocentru přes obslužnou komunikaci, původně povolenou jako dočasnou, která zanikne po dostavbě D3. A protože přiznané veřejné subjektivní právo na sjezd k nemovitostem vyvlastnit nelze, je nutné vyvlastnit nemovitosti samotné.
“Pokud budou tyto nemovitosti ve vlastnictví státu, nebude ve výstavbě dálnice D3 bránit veřejné subjektivní právo na sjezd k těmto nemovitým věcem,” konstatoval NSS.
V provozu je teď 70 kilometrů dálnice D3, která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů. ŘSD teď v jižních Čechách staví souvislý třicetikilometrový úsek D3. Celá dálnice D3 by měla být podle ministerstva dopravy hotová do roku 2030.
Další články
Vláda schválila novelu zákona o obcích, má narovnat odměňování
Praha 27. července (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o obcích, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při souběhu funkcí.
Jak lépe využívat Listinu základních práv Evropské unie
Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Úřad vlády hájí úpravu jednacího řádu, pravomoci premiéra podle něj neposiluje
Praha 24. července (ČTK) - Úřad vlády hájí přípravy změny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce 90. let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).
NS vymezil hranice mezi sexuálním útokem a znásilněním po novele zákoníku
Brno 23. července (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání odsouzeného i nejvyšší státní zástupkyně ve věci závažného sexuálního jednání vůči dítěti a potvrdil tak pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze, že jeho skutek je třeba podle nové právní úpravy posoudit jako trestný čin sexuálního útoku.
Víc než diplom: jak vybrat vysokou školu s dlouhodobou hodnotou
Volba vysoké školy patří k rozhodnutím, která mohou výrazně ovlivnit další směřování mladého člověka. Nejde přitom jen o název oboru nebo získaný diplom. Důležité je také prostředí, ve kterém bude student několik let studovat, jazyk, v němž se naučí odborně přemýšlet a komunikovat, i to, zda mu škola pomůže rozvíjet schopnosti využitelné v akademickém i profesním životě.
