Zákon o vztazích Sněmovny a Senátu se přiblížil ke schválení
Praha 6. června (ČTK) - Předsedové Sněmovny a Senátu asi nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Navrhl to Senát ve stykovém zákoně, který má upravit vztahy obou parlamentních komor. Proti posílení pravomocí šéfů zákonodárných sborů se postavil sněmovní ústavně právní výbor. Dolní komora spor rozřeší v závěrečném kole schvalování, do něhož dnes senátní normu poslala.
Poslanci nad rámec výborových úprav žádné změny nenavrhovali. Stykový zákon, jehož existenci předjímá ústava, by tak po zhruba 24 letech od jejího přijetí mohl být po řadě pokusů schválen.
Stykový zákon by měl především zavést možnost, aby si Sněmovna a Senát mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů s cílem dosáhnout shody na jejich podobě. Tento systém takzvaného člunku by měl v zákoně zůstat beze změn.
Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi ústavního či volebního zákona a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům k posouzení a vzájemnému doladění změn.
Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor Parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta.
Sněmovní výbor se postavil proti tomu, aby stykovým zákonem bylo detailněji upraveno podepisování přijímaných norem. Senát nad rámec dosavadních pravidel navrhoval, aby po skončení volebního období Sněmovny nebo v případě jejího rozpuštění mohl přijaté zákony posílat prezidentovi k podpisu šéf horní komory místo předsedy dolní komory.
mhm rot
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
