Zákon o vztazích Sněmovny a Senátu se přiblížil ke schválení
Praha 6. června (ČTK) - Předsedové Sněmovny a Senátu asi nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Navrhl to Senát ve stykovém zákoně, který má upravit vztahy obou parlamentních komor. Proti posílení pravomocí šéfů zákonodárných sborů se postavil sněmovní ústavně právní výbor. Dolní komora spor rozřeší v závěrečném kole schvalování, do něhož dnes senátní normu poslala.
Poslanci nad rámec výborových úprav žádné změny nenavrhovali. Stykový zákon, jehož existenci předjímá ústava, by tak po zhruba 24 letech od jejího přijetí mohl být po řadě pokusů schválen.
Stykový zákon by měl především zavést možnost, aby si Sněmovna a Senát mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů s cílem dosáhnout shody na jejich podobě. Tento systém takzvaného člunku by měl v zákoně zůstat beze změn.
Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi ústavního či volebního zákona a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům k posouzení a vzájemnému doladění změn.
Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor Parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta.
Sněmovní výbor se postavil proti tomu, aby stykovým zákonem bylo detailněji upraveno podepisování přijímaných norem. Senát nad rámec dosavadních pravidel navrhoval, aby po skončení volebního období Sněmovny nebo v případě jejího rozpuštění mohl přijaté zákony posílat prezidentovi k podpisu šéf horní komory místo předsedy dolní komory.
mhm rot
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
