AML zákon: opatření proti praní špinavých peněz v kostce
Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?
Povinné osoby
AML zákon, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby, když přesně vymezuje osoby a situace na které a kdy se jeho ustanovení vztahují a uplatňují. V zákoně jsou taky popsány správné postupy povinných osob a případné sankce za nedodržení jejich povinností.
Je třeba mít na paměti, že kromě AML zákona, má Česká republika ve své sbírce zákonů zahrnut také právní předpis č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Předmětná zákonná úprava stanoví hranici (konkrétní částku), nad kterou již není možné platit v hotovosti. Platba v takovém případě může proběhnout např. převodem z účtu na účet, kartou a dalšími podobnými způsoby. Dále zákon upravuje sankce v případě jeho porušení. Podrobnější srovnání výše specifikovaných právních předpisů je obsaženo v následujícím článku, který autor uveřejnil.
Pojem „podezřelý obchod“ podle AML zákona
Co přesně se myslí podezřelým obchodem, upravuje § 4 odst. 1 a 2 AML zákona. Tento pojem je zde definován jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Nutno podotknout, že se nemusí jednat pouze o obchod ve smyslu převedení majetku např. v rámci prodeje, od jedné osoby ke druhé, ale tento pojem zahrnuje vícero situací, na které se vztahuje. Samotný zákon na tuto skutečnost pamatuje, a proto také uvádí demonstrativní výčet, o jaké situace se může jednat. Jednotlivými situacemi nastíněnými tímto zákonem, jejich rozborem a uvedením příkladů, se podrobněji zaobírá článek Typologie podezřelého obchodu z pohledu AML zákona.
Nutnost školení?
AML zákon stanovuje, že školení je povinné alespoň jednou za 12 po sobě jdoucích měsíců. Na druhou stranu školení zaměstnanců či spolupracujících osob je povinné vždy, když dojde ke změně zákonné úpravy či systému vnitřních zásad. Po zavedení změny je tedy nutné zařídit školení v nezbytně nutné době. V zákoně je také uvedeno více podrobností ohledně školení, které můžete najít zde.
Nedodržení těchto předpisů je klasifikováno jako přestupek a AML zákon proti takovému pochybení stanovuje příslušné sankce.
Shrnutí
AML zákon vzniknul, aby bylo zabráněno legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon se týká, byť ne výlučně, především podnikatelů, bez ohledu na to, zda jde o osobu fyzickou či právnickou. Najdeme zde také sankce a to, jakým způsobem se bude na porušení těchto předpisů nahlížet.
V zákoně je užito pojmu „podezřelý obchod“, který nám zákon vysvětluje jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Zákon vymezuje výčet demonstrativních situací, v případě kterých by se o podezřelý obchod mohlo jednat – demonstrativní výčet znamená, že jde pouze o uvedení příkladů takových situací, ve výsledku může být podezřelým obchodem i jiná situace než pouze ta, která je explicitně uvedena v zákoně.
V neposlední řadě zákon upravuje i nutnost školení osob, které jsou v zákoně uvedeny. Platí, že vždy během 12 po sobě jdoucích měsíců, musí proběhnout alespoň jedno školení. V případě změny zákona (např. jeho novelizací) anebo v případě změny vnitřního systému zásad povinné osoby, by mělo školení proběhnout v kratším časovém intervalu, tedy v době nezbytně nutné od doby, kdy dojde k jedné z výše specifikovaných situací.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



