V rámci tohoto tématu jsem vybral jen některé problémy, které jsou aktuální a které mohou při běžném čtení zákona přinášet určité výkladové otázky.

Některé aktuální otázky náhrady škody - I.

Pokračování příspěvku JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., k aktuálním otázkám náhrady škody, které vyvstávají z nové civilní legislativy.

Některé aktuální otázky náhrady škody - II.

V tomto příspěvku se budeme zabývat velmi tajuplným institutem - společným jměním manželů. Přiznám se, že to není institut, který by byl dlouhodobě předmětem mého zájmu, ale s kolegou Petrem Téglem jsme se rozhodli proniknout do tajů této oblasti a došli jsme k závěru, že na některé otázky by bylo vhodné se podívat z trošku odlišného pohledu. 

Obligační vztahy mezi manželským majetkovým společenstvím a jedním z manželů

V úvodu mého příspěvku si předveďme několik příkladů. V současné době si řada obcí stěžuje, že nemají lékaře. Představte si, že určitá obec na svém území nemá žádného lékaře, rozhodne se proto nějakého podpořit s nabídkou, že nedosáhne-li určitého příjmu, bude mu obcí dorovnán (příklad 1). Jaká je to pak smlouva? Co se stane, nabídne-li obec lékaři, že nedosáhne-li určitého příjmu, nabídne mu zdarma prostory k užívání?

Záruční smlouva v českém právu

Otázka právní povahy metra a jeho komponent nebyla v naší odborné literatuře doposud nikdy podrobněji řešena. Přitom jde o záležitost navýsost praktickou a též aktuální (v souvislosti s přípravou výstavby nové trasy metra). Problematické jsou zejména případy, kdy výstupy z metra ústí do jiných staveb. 

Metro jako věc v právním smyslu - část I.

Otázka právní povahy metra a jeho komponent nebyla v naší odborné literatuře doposud nikdy podrobněji řešena. Přitom jde o záležitost navýsost praktickou a též aktuální (v souvislosti s přípravou výstavby nové trasy metra). Problematické jsou zejména případy, kdy výstupy z metra ústí do jiných staveb.

Metro jako věc v právním smyslu - část II.

Dne 23. 10. 2018 vydal Nejvyšší soud (NS) ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 rozsudek, ve kterém se vyjadřuje k problematice omluvitelnosti omylu jako předpokladu relativní neplatnosti právního jednání (smlouvy). NS zde dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě.[1] 

Glosa: K rozsudku NS ve věci omluvitelnosti omylu při uzavírání smlouvy

Právo v Plzni

Annovino

Víte, za co všechno je odpovědný jednatel společnosti?

Webinář: Znáte a plníte povinnosti jednatele?

Jste zaměstnavatel a používáte při organizaci práce zaměstnanců automatizované systémy řízení či hodnocení práce (programy, aplikace)? Nebo jste zaměstnanec, kterému je práce přidělována prostřednictvím webové aplikace?

Pracovní podmínky ve světle digitálních technologií

Unikátní konference se špičkami právního světa je určená pro širokou právnickou veřejnost. Klíčovými tématy konference budou aktuální otázky justice, postavení rozhodčího soudu vůči soudní soustavě, veřejné právo, stavební zákon a veřejné zakázky včetně legislativního procesu.

Jsou to již dva roky, kdy Soudní dvůr EU sdělil (nejen) českým soudům, že jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat v případě sporů ze spotřebitelských úvěrů, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

Kam až sahá úřední povinnost přezkumu spotřebitelských úvěrů?

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

Milost

Časové souvislosti tomu chtěly, že Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 6. 1. 2022 může být chápáno i jako novoroční předsevzetí.

Bude v novém roce právo jednodušší?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora