Doslova šokující zprávu ze světa mezinárodních arbitráží, generujících z dvoustranných mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic (tzv. Bilateral Investment Treaties ve zkratce „BIT“ dle kontextu), přinesl Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „EU“) ze dne 6. března 2018 ve věci C284/16. 

Precedentní rozhodnutí SDEU a mezinárodní investiční arbitráž - část I.

Druhá část příspěvku věnujícího se nedávnému rozsudku Soudního dvora Evropské unie, ve kterém došlo k velmi překvapivému obratu ohledně mezinárodních arbitráží, generujících z dvoustranných mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic.

Precedentní rozhodnutí SDEU a mezinárodní investiční arbitráž - část II.

Předmětem následujícího příspěvku bude ohlédnutí za relativně „čerstvým“ rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), které se věnovalo otázce souhlasu valné hromady s uzavřením rozhodčí smlouvy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se sice týká „staré“ právní úpravy, reprezentované zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jeho závěry lze však plně vztáhnout i do současné právní praxe. 

Souhlas valné hromady s uzavřením rozhodčí smlouvy

Zákonná úprava působnosti dozorčí rady je obsažená v ustanoveních §§ 446-455 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „ZOK“ a vymezuje působnost dozorčí rady společnosti jako kontrolního orgánu tak, že dozorčí rada je zřízena (zejména) ke kontrolní činnosti.

Obchodní korporace II: Oprávnění dozorčí rady akciové společnosti nahlížet do dokladů a záznamů společnosti

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu[1] a Pechstein[2], která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport (Court of Arbitration for Sport - ve zkratce CAS)[3], jehož sídlo je ve švýcarském městě Lausanne a který působí jako nejvyšší orgán rozhodující meritorně s konečnou platností spory ve sportovní oblasti. 

Mezinárodní a národní sportovní arbitráž a její aktuální otazníky

Není to tak dávno, co svět investičních arbitráží zažil šokující zprávu ze světa mezinárodních arbitráží, generujících z dvoustranných mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic (tzv. Bilateral Investment Treaties ve zkratce „BIT“ dle kontextu).

EU zakázala rozhodčí doložky v investičních sporech z intraunijních dohod o podpoře a ochraně investic

Následující článek řeší otázku, zda by znalec při stanovení hodnoty vypořádacího podílu minoritního společníka či akcionáře (dále jen společně jako „společník“) měl zohledňovat samotný fakt vyplývající z postavení minoritního společníka, tedy fakt, že se takový společník nepodílí na obchodním vedení společnosti a ani jinak nedokáže ovlivňovat její provoz a hospodářské výsledky či dlouhodobé nebo byť jen střednědobé plánování nebo nedokáže na valné hromadě zajistit nebo ovlivnit hlasování o rozdělení zisku ani jiné významné nebo méně významné rozhodnutí (dále jen „vliv na řízení ovládané osoby“).  

Ocenění minoritního podílu/akcie

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014 v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky jsou zde. Na základě usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dochází k důležité judikatorní změně ve věci rozdělování dividend a tantiém. Pojďme se podívat, jak jsou nová pravidla Nejvyšším soudem vymezena. 

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014

V nedávném rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“)  právní názor obecných soudů, že věřitel obchodní korporace postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení obchodní korporace s likvidací, neboť na takovém určení nemá právní, ale pouze majetkový zájem. 

Věřitel obchodní korporace nemá z titulu svého věřitelství právní zájem na jejím zrušení s likvidací

Právnická fakulta Univerzity Karlovy otevírá od října 2025 nový postgraduální kurz „Pracovní právo v HR“.

Nový LL.M. kurz „Pracovní právo v HR“ na PFUK v Praze

Již XXXII. ročník konference Karlovarské právnické dny proběhne 12. - 14. 6. 2025. Program slibuje zajímavé hosty i témata.

XXXII. konference Karlovarské právnické dny

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi. To všechno je kongres PRÁVNÍ PROSTOR.

Kongres Právní prostor 2025

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Příspěvky autora

Právní Kontroverze s Václavem Malým: Digitalizace práva a proměna právního myšlení