Můj dnešní příspěvek je věnován tématu kvalifikace, která se s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek poměrně zásadně mění a zjednodušuje, především z pohledu dodavatelů. Kvalifikace je nově rozdělena na základní a profesní způsobilost a dále schopnost, která zahrnuje ekonomickou kvalifikaci a technickou kvalifikaci. 

Změny v prokazování kvalifikace a procesu posouzení nabídek v zákoně o zadávání veřejných zakázek

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavatelům velkou volnost v tom, jak budou postupovat, co budou dělat a jakým způsobem budou zakázky zadávat. Tato velká volnost ale s sebou nese jeden velký problém – zadavatel bude mít vždy povinnost odůvodnit svůj postup. Jelikož zákon nedává téměř žádné mantinely, bude odůvodnění jakéhokoli postupu velmi složité. 

Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi?, I. část

Druhá část příspěvku Lucie Moravčíkové o nové úpravě v oblasti veřejných zakázek se věnuje některým dalším změnám a novinkám, které přináší, konkrétně jde například o flexibilitu pořadí kroků, novinky v oblasti kvalifikace dodavatelů či možnost obnovení způsobilosti. 

Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi?, II. část

Situace ohledně veřejných zakázek není a nikdy nebude jednoduchá. Projít veřejnou zakázkou, připravit ji nebo podat nabídku je proces velmi náročný, administrativně i psychicky. S přicházející elektronizací je proces ještě náročnější, než jak jsme ho chápali doposud. Je to především proto, že je to nové a tedy o to složitější. Pro dnešní den jsem si vybrala tři témata, která považuji aktuálně za nejvíce problematická. 

Aktuální problémy při aplikaci některých ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek

Právní stát v Evropě konference

Jste personalista nebo funkcionář odborové organizace, ale neznáte pořádně práva a povinnosti, které vyplývají z působení odborové organizace u zaměstnavatele?

Odborové organizace – jak fungují?

Business Brunch 3. díl

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora