Změny v prokazování kvalifikace a procesu posouzení nabídek v zákoně o zadávání veřejných zakázek

Kvalifikace jako taková je samostatně upravena v nadlimitním režimu. Podlimitní režim se tedy řídí částečně režimem nadlimitním, například právě v oblasti kvalifikace. Je zajímavé, že u zjednodušeného podlimitního řízení se zadavatel může řídit kvalifikací v rámci nadlimitního režimu, ale může si zvolit i kvalifikaci úplně jinou, která není v zákoně uvedena. Samozřejmě je zde nezbytná podmínka, že kvalifikace musí přímo souviset s plněním předmětu veřejné zakázky.

Postupně se tedy budu věnovat především základní způsobilosti, ekonomické kvalifikaci a technické kvalifikaci. U profesní kvalifikace se zdržovat nebudu, a to z toho důvodu, že profesní kvalifikace se oproti dosavadní podobě zákona nemění. V úvodu je ještě potřeba zmínit, že v rámci nadlimitních zakázek zadavatel musí vždy požadovat prokázání celé základní způsobilosti a části profesní kvalifikace.

Základní způsobilost

Pokud jde o základní způsobilost, zákon nově říká, který dodavatel není způsobilý. Je jím takový dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen za trestný čin uvedený v příloze č. 3 k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Nově zákon vztahuje beztrestnost pouze na zemi sídla, již v něm není uvedeno „ve vztahu k České republice“. Pro zahraniční dodavatele je proto daleko snadnější přihlásit se do zadávacích řízení v České republice. Z vlastních zkušeností víme, že největší problém měli zahraniční dodavatelé se získáváním výpisu z rejstříku trestů. Dokonce je beztrestnost vázána na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení.

Kvalifikace, nejenom ve smyslu základní způsobilosti, ale například i technická kvalifikace, se vztahuje k okamžiku zahájení zadávacího řízení a nikoli k okamžiku podání nabídky, jak jsme byli zvyklí. To umožňuje dodavatelům hlásit se mnohem snadněji do tendrů. Příkladem může být technická kvalifikace u referencí, kdy pokud v okamžiku zahájení zadávacího řízení splňovaly předpoklady pro kvalifikaci, ale zadavatel několikrát prodloužil lhůtu pro přihlašování nabídek, mohlo se stát, že reference v průběhu prodlužování lhůt přestala být pro dané zadávací řízení použitelná. Nová úprava je tedy vůči dodavatelům vstřícnější.

Beztrestnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, který předkládá jak právnická osoba, tak jednotlivé fyzické osoby ve statutárním orgánu dodavatele. Nově si dokonce zadavatel může zvolit, aby beztrestnost prokázaly i jiné osoby, které mají spojená práva se zastupováním či rozhodováním v osobě dodavatele. Zadavatel si ale tento požadavek bude muset vymezit v zadávací dokumentaci. Nejedná se tedy o něco, co by dodavatelé museli předkládat automaticky. Dle mého názoru bude muset zadavatel vymezit, na které osoby se tento požadavek vztahuje. Nebude tedy moci obecně popsat požadavek, ale měl by uvést, koho konkrétně by měl dodavatel dokládat, ke komu se požadavek zadavatele vztahuje.

Novou koncepci nalezneme též u potvrzení, resp. požadavku na nedoplatek ve smyslu daňového nedoplatku a ve smyslu nedoplatku na penále na veřejné pojištění, resp. na státní politiku zaměstnanosti. Doposud zde byla definice taková, že uchazeč nesměl mít zachycen daňový nedoplatek nebo nedoplatek na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nový zákon přidává slovo „splatný“ daňový nedoplatek. Pokud tedy na potvrzení ze strany finančního úřadu nebo správy sociálního zabezpečení už nebude uvedeno „Neexistence daňových nedoplatků“, ale namísto toho bude uvedena informace o nedoplatku, který ale není splatný, nezabraňuje tato skutečnost dodavateli účastnit se veřejné zakázky, neboť prokáže svou způsobilost.

Zcela novou podmínkou způsobilosti je požadavek, že se nejedná o dodavatele, který „je v likvidaci, proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu, nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.“ Tento nový požadavek se bude prokazovat výpisem z obchodního rejstříku, který se tak částečně dostává do základní způsobilosti. Pokud není dodavatel zapsán v obchodním rejstříku, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení a dále učiní čestné prohlášení ve vztahu k tomuto požadavku. Zákon tedy řeší, jakým způsobem uchazeč nahradí tento doklad, není-li zapsán v obchodním rejstříku.

Ekonomická kvalifikace

Ekonomická kvalifikace se vrací do zákona po transparentní novele z roku 2012, která obecný požadavek na ekonomickou kvalifikaci ze zákona odstranila. Vrací se ale v omezené míře, a to ve smyslu požadavku na obrat. Zadavatel může požadovat roční obrat za poslední tři bezprostředně předcházející účetní období. Tento požadavek je omezen maximálně dvojnásobkem předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky nebo předpokládané hodnoty předmětu zakázky. Ohledně rámcových dohod je potřeba upozornit, že u těchto smluv se zadavatel při stanovení takového požadavku bude muset primárně řídit předpokládanou hodnotou jednotlivého dílčího nákupu, který bude na základě rámcové dohody pořizovat. Obrat je prokazován výkazem zisků a ztrát, což je dokument uveřejněný v obchodním rejstříku. Vzhledem k novému způsobu prokazování kvalifikace se domnívám, že dodavatelé budou mnohem více motivováni výkaz zisků a ztrát do obchodního rejstříku skutečně zasílat a učinit ho dostupným. Obrat nemůže zadavatel požadovat u žádných ze služeb, které jsou uvedeny pod kódem 71 CPV (architektura a jiné služby).

Technická kvalifikace

Technická kvalifikace se změnila v tom smyslu, že doposud byla členěna na dodávky služby a stavební práce. Nový zákon sjednocuje technickou kvalifikaci pro všechny druhy zakázek do jednoho ustanovení s tím, že nabízí seznam stavebních prací. Ten může být požadován nejdéle za posledních 5 let. Zadavatel má ale možnost tuto dobu prodloužit, čili může požadovat seznam stavebních prací i kupříkladu za sedm let, čímž vlastně zmírní svůj požadavek na kvalifikaci. Součástí seznamu musí být osvědčení o řádném provedení a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. Nově stačí, aby byly tyto práce v rozhodném období pouze dokončeny. Pokud by zadavatel chtěl, aby stavební práce byly v tomto období i realizovány, musel by takový požadavek vymezit v zadávací dokumentaci. Stejnou koncepci nalezneme u významných dodávek a služeb. Tam se předkládá seznam, jehož obsahem je uvedení ceny, doby a identifikace osoby, nikoli však již reference. V obecné rovině u dodávek a služeb bude stačit, pokud dodavatel předloží seznam, což je opět vstřícný krok k usnadnění přístupu dodavatelů k veřejným zakázkám.

Jednotlivé požadavky se v podstatě shodují s požadavky současného zákona. Jedná se například o seznam techniků, popis technického vybavení, přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců, osvědčení o vzdělání či odborné kvalifikaci. U všech těchto požadavků v rámci technické kvalifikace je nezbytné, že zadavatel musí vždy vymezit minimální úroveň. Platí to i v současné podobě, ale zadavatelé mnohdy na minimální úroveň jako takovou zapomínají. Nadefinují si například požadavek na přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců, ale už neřeknou, jaký minimální počet požadují, tedy zda jednoho zaměstnance nebo deset zaměstnanců.

Několik dalších novinek

Kvalifikace se prokazuje pouhými prostými kopiemi dokladů. Nově si ale zadavatel za určitých podmínek bude moci vyžádat od uchazeče v průběhu řízení předložení originálu či úředně ověřené kopie dokumentu. Uchazeči již nemusí do svých nabídek dávat úředně ověřené kopie a úřední překlady, jako tomu bylo doposud. Postačí, pokud do nabídky předloží prostý překlad a pouze pokud by měl zadavatel o překladu podezření, vyžádá si jej v úřední podobě. I toto je usnadnění přístupu dodavatelů k veřejným zakázkám.

Velkou novinkou je možnost dodavatele odkázat v rámci prokazování kvalifikace na veřejné informační systémy ve smyslu justice, RZP, ISVZ, ve kterých si v současné době uchazeči mohou vytisknout výpis z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, případně seznamu kvalifikovaných či certifikovaných dodavatelů. V novém zákoně bude stačit, pokud dodavatel odkáže zadavatele, aby si jeho kvalifikaci v některém z těchto veřejných rejstříků ověřil. Jedná se o obrovské usnadnění pro dodavatele, který nebude muset tisknout a ověřovat informace na CzechPOINTu, ale zadavatel si tyto informace bude moci sám ověřit, neboť jsou na těchto místech veřejně dostupné. To samé se bude vztahovat na zmiňovaný výkaz zisku i ztrát. Dodavatel bude moci dokonce prokázat celou svoji kvalifikaci čestným prohlášením, pakliže zadavatel nespecifikuje, že chce v nabídce předložit konkrétní doklady. Před samotným podpisem smlouvy se pak na vítězného dodavatele vztahuje povinnost předložit originály či úředně ověřené kopie dokumentů.

Novinkou je institut objasnění nebo doplnění. Prolamuje se absolutní zákaz doplnění do nabídky cokoliv jiného než kvalifikaci a čestné prohlášení podle § 68 odst. 3 ZVZ. Podle nového zákona bude moci dodavatel do nabídky doplnit téměř vše, tedy cokoli, co nebude předmětem hodnocení. Příkladem může být nepodepsaná smlouva, kterou dodavatel bude moci doplnit, chybějící specifikace, návrh smlouvy. Tímto se opět odstraňuje zbytečná byrokracie, která doposud panovala. Často se například u stavebních zakázek stávalo, že dodavatel zapomněl ocenit jednu položku nebo byla vymazána. Podle současné podoby zákona musí být dodavatel v takovém případě vyloučen, neboť nemůže předložit nový výkaz. S novým zákonem tak ale bude moci učinit za podmínky, že nedojde ke změně celkové nabídkové ceny, tedy ceny, která bude předmětem hodnocení.

Dodavatel bude moci doplnit i nepodepsanou smlouvu nebo samotný návrh smlouvy. To znamená, že v rámci otevírání obálek již nebude kontrolováno, zda je nabídka zapracována v požadovaném jazyku, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou, ale pouze se přečtou matematicky vyjádřitelná hodnotící kritéria, identifikační údaje uchazeče. Žádné jiné informace se při otevírání obálek nebudou ověřovat, čímž se celý proces urychlí.

Novinkou je možnost zadavatele vyhradit si předložení ceny ve zvláštní samostatné obálce, která by při otevírání obálek nebyla otevírána, ale byla by otevřena až při dalším otevírání obálek. Tento princip by nalezl uplatnění například při hodnocení subjektivity. Pokud by zadavatel chtěl subjektivně hodnotit, je nežádoucí, aby zadavatele či komisi ovlivňovala nabídková cena uchazeče. Zadavatel si bude moci vyhradit, aby nabídková cena byla ve zvláštní zapečetěné obálce. Zadavatel ale bude muset sám navrhnout, co s obálkami učiní, jakým způsobem se k obálkám bude chovat během doby, kdy bude subjektivně hodnotit samotnou nabídku. Zda připraví zvláštní obálku, do které všechny tyto obálky vloží, a poté ji zapečetí, nebo si zvolí jakoukoli jinou formu, bude pouze a jen na něm.

Došlo rovněž ke změně postupu posouzení a hodnocení nabídek. V současné podobě známe pouze jediný možný postup – zadavatel otevře obálky, poté posoudí nabídky a přistoupí k hodnocení. Do hodnocení mohou postoupit pouze ty nabídky, které splnily požadavky zadavatele či zákona. Nový zákon dává možnost proces otočit. Zadavatel tedy bude moci nejdříve hodnotit nabídky a až poté přistoupil k posouzení nabídky. Dokonce bude mít možnost přistoupit k posouzení pouze vítězné nabídky. Toto otočení procesu velmi urychlí a usnadní hodnocení nabídek. Pokud by se například hodnotilo podle ceny, mohl by zadavatel pouze seřadit nabídkové ceny a posuzovat pouze nabídku vítěznou. Právě u hodnocení na nejnižší nabídkovou cenu bude tento postup nejpříhodnější. U hodnocení více kritérií, zvláště v případě souvztažnosti jednotlivých kritérií, však zadavatel bude muset provést i nové hodnocení nabídek.

---

Kongres Právní prostor 2016

Ve dnech 19. a 20. dubna 2016 se v Seči u Chrudimi konal již 6. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, ministryně pro místní rozvoj, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví a předseda Ústavního soudu.  

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.