Automatická pojistka pro advokátní úschovy s limitem až pět milionů začne platit od ledna
Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.
Klíčovým krokem je zřízení Garančního fondu, ze kterého se budou hradit náhrady klientům v případech, kdy škoda není kryta pojištěním advokáta – například při zpronevěře nebo jiném závažném porušení povinností.
Odvod 500 korun za každou úschovu
Do Garančního fondu budou advokáti odvádět 500 korun za každou nahlášenou úschovu. Prostředky fondu mají sloužit výhradně k odškodnění klientů, a to až do výše 2,5 milionu korun – u převodů nemovitostí určených k bydlení až do 5 milionů. Fond začne fungovat od 1. ledna 2026 a vztahovat se bude pouze na úschovy uzavřené po tomto datu, a odškodnění se tak nebude dát uplatnit zpětně. Poškození klienti z dřívějších případů včetně kauzy advokátky Hany Sukové proto na odškodnění z fondu nedosáhnou.
Maximální výše Garančního fondu je stanovena na 150 milionů korun. Jakmile této hranice dosáhne, odvody se pozastaví až do doby, kdy se objem prostředků z fondu opět sníží v důsledku vyplacených náhrad. Výplaty z fondu budou probíhat jednou ročně. Systém tak zajišťuje udržitelné financování bez nutnosti trvalého navyšování poplatků pro advokáty.
„Zřízení fondu je určitě pozitivní věc, i když přináší další administrativní zátěž. Klientům dává jistotu, že i v případě selhání jednotlivce se domohou alespoň částečné náhrady. Je to systémový krok, který doplňuje opatření zavedená novelou,“ říká Tomáš Smolík, ředitel úseku likvidace škod v D.A.S. právní ochrana.
Podle Lukáše Kaprála, právníka společnosti Ekonomické stavby a autora profilu Stavitelův právník může mít nový odvod do fondu mírný dopad i na cenu samotné služby. Cenu advokátní úschovy si stanovuje každý advokát individuálně – obvykle se pohybuje mezi 5 až 15 tisíci korunami. Výši odměny může ovlivnit výše uschované částky, složitost případu nebo to, zda je úschova sjednána samostatně, nebo jako součást balíčku právních služeb – například spolu s přípravou kupní smlouvy.
„Neexistuje žádná jednotná cena, vždy záleží na konkrétní dohodě s klientem. Nový příspěvek 500 korun do Garančního fondu sice není zásadní, ale v součtu s vyšší administrativou se může promítnout do konečné ceny úschovy. Oproti původně zvažovanému příspěvku až 2.000 korun však půjde spíše o kosmetický vliv,“ vysvětluje.
Elektronická kniha úschov a přímý dohled Komory
Od dubna 2025 musí také advokáti každou úschovu registrovat do tzv. elektronické knihy úschov, kterou spravuje Česká advokátní komora. Díky tomu má Komora okamžitý přehled o pohybu peněz a může včas reagovat při podezření na nesrovnalosti.
Zároveň platí povinnost vést pro každou úschovu samostatný bankovní účet označený jako „účet advokátní úschovy“. Hotovostní vklady i výběry jsou zakázány – všechny transakce musejí probíhat bezhotovostně, a banky nově zasílají potvrzení o pohybu peněz jak advokátovi, tak složiteli a oprávněnému.
„V oblasti převodů nemovitostí je jistota stran klíčová. Elektronická evidence i povinnost informovat všechny účastníky transakce o pohybu prostředků výrazně snižují riziko omylů nebo úmyslného zneužití,“ doplňuje Kaprál.
Transparentnost i vůči veřejnosti
Novinkou je také zveřejňování seznamu advokátů, kterým byla pravomocně pozastavena správa cizího majetku či možnost provádět úschovy. Klienti si tak mohou snadno ověřit, zda je jejich advokát oprávněn úschovu provést. Seznam je veřejně dostupný na webu České advokátní komory a pravidelně aktualizovaný.
Podle Tomáše Smolíka jde o opatření, které významně zvyšuje bezpečí klientů: „Zveřejňování podobných informací je běžné i v jiných oblastech, kde lidé svěřují peníze třetím osobám – například ve finančním sektoru. Když může klient jednoduše ověřit, že jeho advokát má všechna oprávnění v pořádku, dává mu to klid a důvěru v celý systém.“
Česká advokátní komora zdůrazňuje, že všechna nová opatření – od evidence úschov přes Garanční fond až po veřejný dohled – mají právě tento společný cíl: obnovit a posílit důvěru veřejnosti v institut advokátní úschovy, který byl v minulých letech několika mediálně známými kauzami poškozen.
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.



