JUDr. Petra Sochorová Ph.D.

V září loňského roku jsme vás informovali o zásadních změnách, kterých má české pracovní právo doznat v důsledku novely zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se vypořádalo se stovkami připomínek, které se sešly k původnímu návrhu novely zákoníku práce, a koncem ledna tohoto roku předložilo vládě upravený návrh.

Chceme vás informovat o plánované zásadní změně v českém pracovním právu, kterou iniciovalo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Jde o dlouho očekávanou novelu zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů.

Vzhledem k postupnému rozvolňování protiepidemických opatření, která ztěžovala možnost pracovně cestovat do zahraničí, bychom rádi stručně připomenuli pravidla tzv. „vyslání“, která platila již před vypuknutím pandemie.

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) ve svém nedávném rozhodnutí vyslovil názor, že ani pětiměsíční přerušení poskytování služby nemusí být překážkou pro to, aby došlo k automatickému přechodu zaměstnanců na nového poskytovatele služby.

V  současné době je v  připomínkovém řízení poměrně rozsáhlá novela zákoníku práce. Jejím obsahem jsou jak návrhy nových, tak i změny stávajících zásadnějších institutů, např. dovolené, sdílení pracovního místa či doručování, dále úpravy čistě technického významu, mající za cíl především sjednotit terminologii a odstranit ustanovení, která již neodpovídají současné realitě. V  následujícím textu představujeme nejdůležitější a nejzajímavější navrhované novinky.

Před koncem roku 2017 vydal Soudní dvůr Evropské unie (ESD) poměrně zajímavé rozhodnutí, které určitě stojí za pozornost. V jeho souvislosti je vhodné si připomenout, jaká úskalí přináší švarcsystém.

Přestože se problematice souběhu funkcí doposud věnovalo nemálo článků a soudních rozhodnutí, stále se jedná o aktuální a nevyčerpatelné téma. V loňském roce jsme Vás v jenom z našich článků informovali o nálezu Ústavního soudu, který se velmi kriticky k této situaci, a zejména postupu nižších soudů v rámci rozhodování této otázky, vyjádřil, a to v tom smyslu, že souběh funkcí vlastně nikdy nebyl zákonem výslovně zakázán a chtějí-li soudy setrvat v tomto výkladu, musí předložit přesvědčivější argumenty.

Problematika souběhu funkcí je dnes již notoricky známa. Za souběh funkcí je považován stav, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena statutárního orgánu společnosti a zároveň na základě pracovněprávního vztahu vykonává pro takovou společnost další činnosti, které spadají do působnosti statutárního orgánu, tj. obchodního vedení.

V oblasti pracovního práva je v poslední době nezvykle rušno. Nejenže na podzim minulého roku vstoupila v účinnost technická novela zákoníku práce a v současné době Parlament ČR projednává další návrh novely tohoto předpisu, ale už je připravena také koncepční novela zákoníku práce, která vzešla z pera Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato novela nebude pouze kosmetickou úpravou, neboť by od dubna příštího roku měla zavést i několik novinek, které doposud v pracovněprávní oblasti nebyly zákonem upraveny.

Evropskému soudu pro lidská práva se ze začátku nového roku podařilo rozvířit relativně klidné vody pracovního práva tím, že vydal pro veřejnost zajímavé a poměrně nečekané rozhodnutí týkající se možnosti zaměstnavatele sledovat a číst soukromou poštu zaměstnanců. Je ovšem toto rozhodnutí skutečně tak průlomové, nebo můžeme v klidu dopsat a poslat e-mail kamarádovi?