Situace ve Spojeném království a následné rozhodnutí ESD
Rozhodnutí ESD bylo vydáno v souvislosti se sporem, který ve Spojeném království vedl pracovník pan King proti bývalému „zaměstnavateli“ a který se týkal nároku pana Kinga na proplacení nevyčerpané dovolené v důsledku jeho odchodu do důchodu, a to za dlouhé období téměř třinácti let. Pan King dovolenou v průběhu spolupráce se společností The Sash Window Workshop Ltd. nečerpal, neboť mu nebyla placena. Celý spor by nebyl tolik zajímavý, pokud by byl právní vztah pana Kinga klasickým pracovním poměrem. V daném případě byl ovšem založen na základě „smlouvy samostatně výdělečně činné osoby pracující za provizi“, což celé situaci přidává na významu.
Pracovní tribunál Spojeného království posoudil pana Kinga, ačkoli jeho smluvní vztah byl oficiálně obchodněprávní, jako „zaměstnance“ ve smyslu evropské směrnice upravující pracovní dobu, z níž vyplývá i v českém právním prostředí dobře známý nárok na minimálně čtyři týdny placené dovolené za kalendářní rok, případně povinnost jejího finančního nahrazení v případě ukončení pracovního poměru. V této souvislosti nicméně vyvstalo několik otázek, které poté byly předloženy k zodpovězení ESD, přičemž soud nárok pana Kinga na proplacení dovolené potvrdil.
Nároky v rámci švarcsystému
Jak jsme již zmiňovali v úvodu, toto rozhodnutí je velmi zajímavé, ale ne však překvapivé. Potvrzuje základní principy evropského i českého práva, v rámci nichž je zaměstnancům, a tedy i tzv. „kvazizaměstnancům“ poskytována zvýšená ochrana.
V souvislosti se švarcsystémem se doposud řešily především otázky sankcí ze strany státních orgánů a případné nedoplatky na daních a sociálním zabezpečení. Rozhodnutí ESD nicméně naznačuje i možnost zcela nové tendence. Ta by mohla do budoucna znamenat, že i v českém právním prostředí budou soudy rozhodovat o nárocích osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) ve vztahu k výhodám, jež jsou nyní spojeny s klasickým pracovněprávním vztahem.
Podle našeho názoru však k takovému rozhodnutí nedojde v dohledné době. I když na druhou stranu, osob pracujících jako OSVČ, kteří s nastavením obchodněprávní spolupráce nejsou zcela spokojeni, je relativně velké množství, a zmíněné rozhodnutí jim může být vodítkem k tomu, jak se zkusit domoci po obchodních partnerech/zaměstnavatelích svých tvrzených nároků vyplývajících ze švarcsystému, které by jim náležely, pokud by se vztah řídil zákoníkem práce.
Diskuze k článku ()